Nový správní řád – díl druhý

19. ledna 2006, zprávy z MěÚ, přečteno: 5312×

Po poněkud obecnějším úvodu se nyní již podívejme na některé konkrétní změny a významnější novinky, které přinášejí ustanovení nového správního řádu.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

Úřední osoby (§ 14 — 15)

Úkony správního orgánu ve správním řízení provádějí tzv. „úřední osoby“. Jsou to zaměstnanci orgánu (tedy úřadu) oprávnění k těmto úkonům podle vnitřních předpisů daného správního orgánu nebo speciálně pověřené vedoucím správního orgánu. Kdo je v dané projednávané věci oprávněnou úřední osobou musí být vždy uvedeno ve spisu. Oprávněná úřední osoba také na požádání účastníka řízení musí sdělit své jméno, příjmení, služební označení a ve kterém organizačním útvaru správního orgánu je zařazena.

Účastníci řízení také mohou namítat podjatost úředních osob, které mají s ohledem na svůj vztah k účastníkům řízení nebo k věci samé určitý soukromý zájem na výsledku řízení. Prokazatelně podjatá úřední osoba musí být z řízení samozřejmě vyloučena.

Písemné úkony (§ 15)

Jednotlivé úkony v daném řízení se provádí písemně, pokud zákon nestanoví jinak nebo pokud to nevylučuje povaha věci.

Jednací jazyk(§ 16)

Jednacím jazykem správního řízení je čeština a musí v ní být také vyhotoveny písemnosti. Přípustná je ale i slovenština a slovensky psané písemnosti. Písemnosti v ostatních jazycích musí být doplněny o úředně ověřený překlad do českého jazyka, pokud správní orgán sám nesdělí, že takový překlad nevyžaduje.

Osoba, která neovládá jednací jazyk má právo na tlumočníka. Tlumočníkem však může být pouze ten, kdo je zapsán v seznamu tlumočníků a jeho služby si osoba neznalá jednacího jazyka obstarává na své náklady. Zvláštní úprava pak je v zákoně věnována jednání s občany ČR příslušejícími k národnostním menšinám a s osobami neslyšícími, případně hluchoslepými.

Doručování (§ 19 — 25)

V ustanoveních o doručování písemností správního orgánu účastníkům řízení došlo k významným změnám, které mají doručování jednak urychlit a dále mají zabránit vyhýbání se doručování některých „nepříjemných“ úředních písemností. Tato oblast je upravena dosti obšírně, a proto zde vybírám alespoň ty nejzásadnější změny. Písemnost lze např. nově fyzické osobě, kromě přímého předání nebo poštovního doručení, zaslat za podmínek stanovených v § 19 odst. 3 i v elektronické podobě prostřednictvím „veřejné datové sítě“ (e-mail). Písemnost lze fyzické osobě také doručit kdekoliv bude zastižena a pokud provádí toto doručení sám správní orgán (tj. nevyužívá k tomu provozovatele poštovních služeb), pak mohou jeho zvlášť určení doručovatelé doručovat fyzickým osobám i mimo územní obvod tohoto správního orgánu!

Pokud není adresát písemnosti poštou nebo doručovatelem zastižen, je vždy oznámením vyrozuměn, kdy a kde si může svou zásilku vyzvednout. Součástí oznámení je i poučení o právních následcích nevyzvednutí nebo odmítnutí převzetí zásilky. Pokud adresát zásilku nevyzvedne, považuje se zásilka po uplynutí 10 dnů od uložení za doručenou! Pokud adresát zásilku převzít přes poučení o důsledcích dokonce odmítne nebo doručení jinak znemožní, považuje se písemnost za doručenou dnem takového neúspěšného pokusu o doručení!

Změn ve správním řízení je od ledna 2006 opravdu celá řada. V příštím dílu seriálu budeme v tomto výčtu proto pokračovat.

Mgr. Jiří Kučera

 
Sdílet odkaz na: Facebook Twitter