Nový správní řád – díl třetí

3. února 2006, zprávy z MěÚ, přečteno: 4345×

V dnešním díle našeho miniseriálu se zaměříme především na některé novinky obsažené v hlavách III – VI nového správního řádu. Nejprve se ale krátce dotkneme jiného tématu – úřední desky.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

Úřední deska (§ 26)

Úřední deska každého správního orgánu musí být nepřetržitě veřejně přístupná. Její obsah se kromě klasické tištěné podoby nyní musí zveřejňovat i způsobem umožňujícím dálkový přístup, jinými slovy musí být dostupný na Internetu. Pokud není některý správní orgán (především obecní úřady velmi malých obcí) schopen vlastními silami zajistit toto zveřejňování obsahu úřední desky pomocí dálkového přístupu, pak musí uzavřít s obcí s rozšířenou působností (ORP), v jejímž správním obvodu sídlí, tzv. veřejnoprávní smlouvu, na jejímž základě zveřejňuje obsah jeho úřední desky na internetu právě příslušná obec s rozšířenou působností. V našem okolí to tedy mohou činit pouze města Blansko a Boskovice.

Pokud jde o zmíněné hlavy III – VI zákona, pak z mnoha jejich ustanovení vyberme alespoň tato, která mají velký význam pro potenciální účastníky řízení:

Podání (§ 37)

Podání je úkon učiněný vůči správnímu orgánu. Vždy se posuzuje podle svého obsahu a nikoliv podle názvu. Pokud má podání určité vady, pomůže správní orgán tyto vady odstranit nebo k tomu podatele vyzve a poskytne mu k jejich odstranění přiměřenou lhůtu. Podání je možno nyní učinit i v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem podle zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu v platném znění.

Nahlížení do spisu (§ 38)

Oprávnění účastníků řízení a jejich zástupců k nahlížení do spisů bylo nejen zachováno v dosavadní míře, ale navíc bylo toto ustanovení rozšířeno o podrobná pravidla pro nahlížení nevidomých osob a jejich průvodců do spisu. Účastník řízení má také právo pořídit fotokopii spisu nebo jeho části. Pokud správní orgán nějaké osobě neumožní nahlížet do spisu, musí o tom vydat usnesení. Z nahlížení do spisu jsou pochopitelně vyloučeny ty jeho části, které obsahují utajované skutečnosti.

Pořádková pokuta (§ 62)

Nově došlo k výraznému zvýšení tzv. pořádkových pokut, které může správní orgán uložit během řízení osobám, které se buď na předvolání nedostaví ke správnímu orgánu, nebo ruší pořádek při jednání, případně neuposlechnou pokyny pověřené úřední osoby. Pořádkovou pokutu může dostat i ten, kdo správnímu orgánu adresuje hrubě urážlivé podání.

Pokuty, které mohou činit až 50.000 Kč, mají zabránit rušení správního řízení a nesouvisí s případnou sankcí, která má být např. v řízení o přestupku uložena. Správní orgán také může už uloženou pořádkovou pokutu prominout nebo snížit, pokud osoba, jíž byla tato pokuta uložena, v dalším průběhu řízení své povinnosti řádně plní.

Vykázání z místa konání (§ 63)

S předchozím ustanovením souvisí i možnost vykázat z ústního jednání nebo místního šetření toho, kdo nepřístojným způsobem ruší pořádek při takovém jednání. Takové vykázání může být i vynuceno orgány Policie ČR nebo obecní policie. Jestliže však řízení probíhá mimo úřední místnosti (např. při místním ohledání), nelze z takového místa vykázat osobu, která má k tomuto místu vlastnické či užívací právo!

Náklady řízení (§ 79)

Náklady správního řízení (hotové výdaje, správní poplatky, ušlý výdělek účastníků, tlumočné, odměna za zastupování atd.) nese správní orgán a každý účastník sám, pokud zákon nestanoví něco jiného. Účastník, který však správní řízení vyvolal porušením některé své povinnosti, musí náklady řízení paušální částkou uhradit.

V příštím díle se zaměříme na další ustanovení správního řádu. Mimo jiné si povíme něco o ochraně účastníků řízení před nečinností správního orgánu v dané věci.

Mgr. Jiří Kučera

 
Sdílet odkaz na: Facebook Twitter