Nový správní řád – díl čtvrtý

10. února 2006, zprávy z MěÚ, přečteno: 6360×

Podívejme se nyní stručně na to, jak zákon stanovuje lhůty pro vydání rozhodnutí a jakou poskytuje účastníkům řízení ochranu před nečinností správního orgánu.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

Lhůty pro vydání rozhodnutí (§ 71)

Správní orgán je samozřejmě povinen vydat své rozhodnutí ve věci bez zbytečného odkladu. Pod pojmem „vydat rozhodnutí“ se rozumí předání stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí k doručení účastníkovi (na poštovní zásilce se toto předání k doručení vyznačuje slovy „Vypraveno dne:...“), případně i další způsoby jako je třeba vyvěšení veřejné vyhlášky. V některých případech je možné také ústní vyhlášení rozhodnutí, pokud se ale účastník řízení vzdá svého práva na doručení písemného vyhotovení.

Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, musí je správní orgán vydat do 30 dnů od zahájení řízení. K této lhůtě se však ve složitějších případech připočítává dalších maximálně 30 dnů, pokud je třeba vést ve věci ústní jednání, provést místní šetření, někoho předvolat nebo nechat předvést, zpracovat znalecký posudek, případně doručit určitou písemnost do ciziny. Nedodržení lhůt se pochopitelně nemůže dovolávat ten účastník řízení, který je způsobil! (Například osoba, kterou bylo třeba k jednání předvést, protože průběh řízení záměrně zdržovala tím, že se přes výzvu správního orgánu odmítla k němu dostavit.)

Ochrana před nečinností (§ 80)

Pokud správní orgán nevydá rozhodnutí ve věci v zákonem stanovené lhůtě, musí nadřízený orgán (pro městské úřady je to příslušný krajský úřad) učinit z moci úřední opatření proti této nečinnosti, jakmile se o tom dozví. Nadřízený orgán má několik možností, jak postupovat. Může v rámci těchto opatření buď přikázat nečinnému orgánu, aby ve stanovené lhůtě učinil opatření ke zjednání nápravy, nebo může usnesením dokonce celou záležitost převzít a rozhodnout místo nečinného orgánu sám, dále má právo rovněž pověřit jiný správní orgán ve svém územním obvodu, aby tuto věc řešil a nebo (pokud je to pro účastníky řízení výhodnější) může případně správnímu orgánu, který lhůty nedodržel, tuto lhůtu pro vydání rozhodnutí přiměřeně prodloužit.

Výše uvedené postupy však nadřízený orgán může v plném rozsahu proti nečinnému orgánu uplatnit pouze při výkonu státní správy, tedy přenesené působnosti. Jako opatření proti nečinnosti orgánů obcí nelze například použít právo předat věc jinému správnímu orgánu nebo dokonce právo rozhodnout o věci sám v případě, že se jedná o záležitost spadající samostatné působnosti, tedy obecní samosprávy. Takovouto věc by potom bylo třeba řešit zcela jinými mechanizmy (zejména s pomocí zákona o obcích).

Mgr. Jiří Kučera

 
Sdílet odkaz na: Facebook Twitter