Nový správní řád – díl pátý

7. března 2006, zprávy z MěÚ, přečteno: 5031×

Tímto dílem rozebírajícím stížnosti ve správním řízení uzavíráme náš miniseriál, jehož cílem bylo alespoň ve stručnosti seznámit čtenáře s některými významnými změnami ve správním řízení od ledna 2006. Vzhledem k velkému rozsahu zákona a omezenému prostoru samozřejmě nebylo možno obsáhnout v několika krátkých článcích celý nový správní řád.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

Pro ty, kteří by se v problematice správního řízení rádi orientovali více, nebo je zajímá některá konkrétní otázka z této oblasti, zde uvádíme alespoň odkaz na internetové stránky Ministerstva vnitra ČR www.mvcr.cz, kde v sekci veřejné správy pod názvem „Správní řád“ naleznou například přehled nejčastěji kladených dotazů a odborných odpovědí k této problematice, metodické pomůcky a také vzory některých rozhodnutí, usnesení atd. Své dotazy a připomínky ke správnímu řádu a správnímu řízení mohou občané rovněž adresovat Ministerstvu vnitra, Odboru legislativy a koordinace předpisů, nám. Hrdinů 3, 140 21 Praha 4 nebo elektronicky na adresu: spravrad@mvcr.cz.

My se v tomto díle společně ještě zastavme alespoň u jednoho především pro laickou veřejnost zajímavého tématu, kterým jsou stížnosti ve správním řízení.

Stížnosti (§ 175 a 178)

Obecně platí, že fyzické i právnické osoby (nebo jejich skupiny) mohou podle nového správního řádu ke správnímu orgánu podávat stížnosti zejména na případné nevhodné chování úředních osob. Podávat lze stížnosti i proti postupu správního orgánu, avšak pouze pokud zákon stěžovateli neposkytuje jiný ochranný prostředek (např. odvolání proti nepravomocnému rozhodnutí)!

Stížnost se podává písemně nebo ústně do protokolu u toho správního orgánu, který vede řízení, a její podání nesmí být stěžovateli na újmu (Trestněprávní odpovědnost tím však není dotčena!). Ze stížnosti musí být patrné, kdo ji podává a které věci se týká (viz § 37 odst. 2 správního řádu). Pokud stěžovatel neuvede místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování, je stížnost kvalifikována jako anonymní. Anonymní stížnost příjemce (tedy správní orgán) posoudí s přihlédnutím k obsahu a řeší jako ostatní stížnosti. Pokud nelze ze stížnosti zjistit, čeho se stěžovatel vlastně domáhá, stížnost se bez dalšího odloží.

Pokud nelze stížnost ihned vyřídit, sepíše o ní správní orgán záznam. Orgán je povinen stížnost prošetřit a pokud je to třeba, vyslechnout ve věci stížnosti stěžovatele, osoby proti nimž stížnost směřuje a případně i některé třetí osoby. Každá stížnost se posuzuje podle svého skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označena.

Stížnost musí být vyřízena do 60 dnů ode dne jejího doručení správnímu orgánu a pokud byla shledána alespoň částečně důvodnou, musí správní orgán učinit bezodkladně opatření k nápravě. O výsledku vyřízení správní orgán informuje stěžovatele i osobu, proti které stížnost směřovala.

Opakuje-li stěžovatel stížnost, příjemce posoudí, zda obsahuje nové skutečnosti. Jestliže tomu tak není, oznámí stěžovateli, že neshledal důvod stížností se opakovaně zabývat. Má-li stěžovatel za to, že stížnost, kterou podal u příslušného správního orgánu, nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený správní orgán (pojem „nadřízený právní orgán“ blíže vymezuje § 178 správního řádu), aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti. Také nadřízený orgán při přešetřování stížnosti postupuje výše uvedeným způsobem.

Mgr. Jiří Kučera

 
Sdílet odkaz na: Facebook Twitter