Odešel přítel...

J. L. Cetkovský byl totiž synem Raimunda Cetkovského, středního rolníka, jehož obydlí stálo na blanenském náměstí. Pilnou prací celé rodiny se dařilo úspěšně hospodařit na zděděném statku a překonávat provozní potíže i rizika soukromého rolnického povolání. Všichni byli osobně skromní, ale přesto hrdí na svůj selský stav – vědomi si toho, že vyrábějí potraviny, tedy že vlastně živí národ.

Na počátku padesátých let byl statek přes odpor jeho vlastníka včleněn do Jednotného zemědělského družstva (JZD Blansko) a mladému J. L. Cetkovskému zabráněno, aby pokračoval ve studiu na Vysoké škole veterinární v Brně. Proto přijal nabídnuté místo kočího v JZD Blansko. Družstvo se však potýkalo vlivem neodborného vedení a nepořádků s mnoha potížemi. Konečně po několika letech byl osazenstvem družstva zvolen J. L. Cetkovský za předsedu JZD. Zakrátko se mu podařilo dosáhnout výrazného zlepšení poměrů v družstvu a také rentability jeho provozu. V dalším průběhu bylo družstvo včleněno do JZD Rájec-Jestřebí, ale i v tomto novém celku J. L. Cetkovský úspěšně pracoval.

Po odchodu do důchodu žil spolu se svou sestrou Annou v malém bytě panelového domu na ul. Dvorské. V roce 1990 využili sourozenci svého práva na restituci majetku po svých rodičích. Budova jejich statku byla již dávno zbořena a některé pozemky využity pro nezemědělské účely. O zbylé pozemky projevilo zájem město na budování průmyslové zóny. Proto se restituce uskutečnila především formou finanční. Součástí restituce bylo udělení titulu MVDr. J. L. Cetkovskému s podmínkou, že jako nedostudovaný nesmí provádět veterinární praxi.

Restitučních peněz využili sourozenci Anna a Jan Ladislav, oba bez vlastních rodin, jako štědří mecenáši. Městu Blansko věnovali velkou sumu na úpravu náměstí s parkem, v jehož severním koutku vybudovali památník blanenského selství (sousoší hříbat, litinový reliéf orajícího císaře Josefa II., kovové podkovy vložené do chodníku před někdejšími statky Matuškových, Cetkovských a Ondrouškových). Další značné finanční prostředky věnovali na obecně prospěšné a kulturní účely.

J. L. Cetkovský také výrazně obohatil blanenskou vlastivědu svým literárním vkladem, svými články o zemědělství uveřejněnými v novinách Nový život (1964) a ve Sbornících Muzea Blansko v letech 2001 až 2004.

Blanenské zemědělství provozované jako tradiční celoživotní zaměstnání se stalo téměř již minulostí. MVDr. Jan Ladislav Cetkovský byl výraznou součástí této minulosti. Proto si za svoje ušlechtilé snahy a skutky zaslouží, abychom na něho s úctou vzpomínali.

Blahomil Grunda