Blanenský chodec – recenze

18. října 2014, ostatní, přečteno: 1242×

Pod tímto názvem vyšla počátkem roku 2014 vlastivědná publikace Pavla Svobody. Je to zajímavá, převážně obrázková práce o 114 stranách. Člení se na pět částí: Krok za krokem po památných místech, Živnosti v Blansku, Blansko v datech, Zajímavosti a kuriozity, Když se v Blansku řekne. Nejrozsáhlejší a nejzávažnější jsou první dvě části.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

Po stručném historickém přehledu se v první části zobrazují a popisují výjimečné budovy a stavby – kostely, památné kříže, pomníky, pamětní desky význačných rodáků nebo veřejně činných občanů, dále zámek a umělecká litina odlévaná v blanenských slévárnách. Je sympatické, že nebylo zapomenuto na budovy, které dnes již nestojí (sokolovna, sanatorka, někdejší průčelí Dělnického domu, zmizelý železniční most). Snad mohla tato část obsahovat také snímky pošty a secesního obecního domu.

Tato část se, bohužel, nevyhnula některým omylům a nedopatřením, např. snímky pamětních desek nebo reliéfů jsou téměř nečitelné, zasloužily by si lepší reprodukce. Měly být ponechány jen zřetelné obrázky bezprostředně doplňující text. V citacích doporučené literatury jsou někdy zamlčeni autoři buď zcela, nebo jen někteří. Leccos by se dalo vytknout také jazykové úpravě spisu. Proč neprošla tato publikace řádnou korekturou před předáním do tisku?

Část Živnosti v Blansku vypovídá o různých obchodních živnostech, řemeslnících a výrobních podnicích koncem 19. a v první polovině 20. století. Je to snad nejcennější část publikace, v níž autor soustředil mnoho již zapomenutých firem. Po vhodném úvodu následuje zobrazení inzerátů otištěných v tehdejších novinách, tiskovinách a místních publikacích, které většinou tiskla blanenská Obchodnická tiskárna. Část obsahuje inzeráty 22 řemeslných živností, 26 obchodů, 8 výrobních podniků, 14 hostinců a 16 živností ostatních (služby, peněžní ústavy). Jde o kolem 90 inzerentů, což je velký soubor pro tehdejší město s 5 000 obyvateli. Nutno si uvědomit, že řada dalších, zejména malých živnostníků, měla svou stálou klientelu, a proto neinzerovali. Také místní lékaři a prodejna firmy Baťa nepotřebovali inzerovat. Ale i tak byl počet živností v Blansku pozoruhodně vysoký.

Třetí část publikace je stručný časový přehled událostí od roku 1136, kdy bylo Blansko v držení olomouckých biskupů, až do roku 1988. Přehled zachycuje především prudký vzrůst zástavby na úkor zemědělské půdy v druhé polovici 20. století, kdy se počet obyvatel města zvýšil na dvojnásobek oproti dřívějšímu stavu.

Čtvrtá část nazvaná Zajímavosti, kuriozity a věci neobvyklé a pátá část Když se v Blansku řekne obsahuje několik zvláštností z časů minulých, které si starší občané ještě uchovávají v paměti a které přispívají ke koloritu města. Je cenné, že také tyto drobnosti a postřehy byly autorem zachyceny, stejně jako básně Josefa Čecha i Josefa Skotáka na obálce a krátká báseň Zdeňka Táborského na straně 107.

Celkově je třeba publikaci Pavla Svobody uvítat. Přináší některé další pohledy na existenci města v údolí řeky Svitavy, které prošlo složitým vývojem a zapsalo se do srdcí svých obyvatel. Snad se Blansko jednou dočká důkladného zpracování svých dějin a tato práce bude moci přispět k jejich pestrosti.

B. Grunda

 

Brzy v Blansku


28.07. 09:00 h, zámecký park
Gulášobraní – 5. ročník