BLANSKO Město Blansko Vítání svatého Martina Blanensko.cz

Čištění odpadních vod v Blansku a okolí slaví 50 let – dokončení

24. března 2015, ostatní, přečteno: 1379×

První čistírna odpadních vod v Blansku byla vybudována v letech 1965–1966. V této době byl postaven i hlavní kanalizační sběrač ulicí Svitavská podchycující jednotlivé větve kanalizace.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

Projekt „Ochrana vod povodí řeky Dyje” (2004–2008)

V roce 1998 byla zahájena přístupová jednání České republiky a Evropské unie s následným vstupem naší republiky do EU k 01.05.2004. Pro kandidátské země na vstup do EU byl otevřen fond ISPA (Instrument for Structural Policies for Pre-Accession). S využitím prostředků tohoto fondu se uskutečnila dříve připravovaná II. etapa intenzifikace ČOV Blansko, nyní ale v balíku ostatních staveb Jihomoravského kraje a kraje Vysočina v rámci velkého projektu „Ochrana vod povodí řeky Dyje” (dále označen jako Projekt Dyje).

Projekt Dyje byl schválen Komisí EU (dále „EK“) na konci roku 2002 jako první regionální projekt v rámci finančního nástroje ISPA ve všech 10 dříve „kandidátských zemích“. EK schválila nevratnou dotaci ve výši 68 %. Současně projekt obdržel dotaci z ČR (poskytnutou ze SFŽP) ve výši 5 %, tedy celkově jsou investiční náklady projektu dotovány ze 73 %.

čistírna po rekonstrukci

Předkladatelem projektu byl Svaz VKMO s. r. o., partnery byly svazky obcí, jejichž působnosti se investice týkají (na Blanensku to byl „Svazek vodovodů a kanalizací“ měst a obcí) a města a obce, v nichž byla infrastruktura realizována, tedy Blansko, Boskovice a Ráječko.

Základní financování Projektu Dyje je:

  • 68 % dotace z EU ISPA / Fond soudržnosti
  • 5 % dotace ČR – SFŽP
  • 27 % vlastní zdroje účastníků projektu, tj. svazků měst a obcí

Celkové investiční náklady byly 1,4 miliardy korun.

Ačkoliv byly podepsány smlouvy se zhotovitelem dne 12.11.2004, vlastní stavební práce byly zahájeny později. 15. února 2005 byl slavnostně poklepán základní kámen a 15.03.2005 začala příprava území a budování příjezdové komunikace. V roce 2005 se postavily nové dosazovací nádrže, které byly provozovány přes zimní období 2005/2006 jako provizorní biologická linka v režimu aktivační nádrž-dosazovací nádrž. Z původních objektů zůstaly funkční pouze menší z dvojice uskladňovacích nádrží a provizorně přemístěná linka odstřeďování kalu. Na ostatních objektech probíhala rekonstrukce.

Po zimě se pokračovalo v betonáži obdélníkových aktivačních nádrží, v pokládce trubních tras a výstavbě drobných objektů. Průběh výstavby vyžadoval cca 5týdenní výluku, během které měl být sanován výtlak na ČOV (délky 0,614 km) a rovněž mělo dojít k přepojování z provizoria na polovinu nové biologické linky na definitivních trubních trasách včetně přepojení na nově budovanou trafostanici.

Výluka měla být zahájena 25.04.2006 (s pozdějším odkladem zahájení na 09.05.2006). Nepříznivě do průběhu prací zasáhla jarní povodeň, která dne 27.03.2006 (tedy měsíc před zahájením výluky) zatopila objekt ČS Kamenolom a výrazně poškodila původní technologii mechanického předčištění, čerpání a zanesla naplaveninami jímky na čerpací stanici spolu s cca 1,5 km dlouhým kanalizačním sběračem ve městě. Tímto bylo vyřazeno z funkce čerpání odpadních vod na provizorní biologickou linku ČOV a došlo k odtoku splašků do řeky Svitavy, které trvalo jedenáct týdnů.

Dne 14.06.2006 bylo zahájeno čerpání splaškových vod do poloviny nové biologické linky na čistírnu odpadních vod. Z technologie čerpací stanice a čistírny spuštěny jen nejnutnější uzly. Zhotovitel technologie KP RIA postupně zařazoval další zprovozněné objekty. 10.09.2006 bylo ukončeno komplexní vyzkoušení technologické části. Do komplexních zkoušek nebyla zařazena všechna zařízení, zejména druhá dosazovací nádrž (využívaná v provizoriu jako aktivační nádrž), plynové hospodářství, vyhnívací nádrž, linka primárního kalu, srážení fosforu, celý systém ASŘTP.

Souběžně probíhaly i zkoušky vstupní čerpací stanice Kamenolom. Stavebně byla dokončena dešťová zdrž, nebyla však osazena její technologie. Samotné čerpání a linka mechanického předčištění fungovala v částečném provizoriu. K 30.09.2006 byly předány části díla, celá stavba však byla ve značném stadiu rozpracovanosti. Tento termín vycházel z požadavků stavebního milníku financování, nikoliv z hlediska dokončenosti. Některé technologické linky se nespustily, zejména bylo problémové zahájení procesu vyhnívání kalu.

16.–25.10.2006 byla zařazena linka srážení fosforu. 09.11.2006 byly ukončeny komplexní zkoušky části plynového a kalového hospodářství, MaR (měření a regulace). K datu 30.11.2006 proběhlo předávání stavby. Nepodařilo se však spustit bezchybně veškeré technologické prvky, zejména vyhnívání kalu s tvorbou bioplynu (nutná technologická prodleva mezi započetím vyhnívání a tvorbou spalitelného bioplynu).

Problematickými uzly ČOV bylo ucpávání hrubých česlí s vazbou na nefunkčnost dešťové zdrže, prokazatelnost účinnosti čerpání vratného kalu, nekapacitní dopravníky pro dopravu odvodněného kalu, doposud prázdný plynojem (několik souběžných důvodů), nenaběhnutá linka hygienizace kalu, nedokončený ASŘTP.

Zkušební provoz ČOV byl zahájen 29.01.2007 a ukončen 16.06.2008, kdy byla stavba ČOV a ČS Kamenolom zkolaudována do trvalého provozu.

Kanalizace v Blansku, Dolní a Horní Lhotě a Ráječku

V rámci prací na kanalizacích se pokládá celkem 11,4 km nové splaškové kanalizace (obec Ráječko, městské části Blanska Horní a Dolní Lhota) a rekonstruuje a doplňuje se 3 km jednotné kanalizace v Blansku. Rovněž se buduje 5 (+1 dodatečně) čerpacích stanic na kanalizační síti v obcích, z toho dvě centrální. Na nové kanalizace se napojuje celkem 665 přípojek.

Na jednotné kanalizaci v Blansku byly postupně osazeny zpětné klapky na odlehčovací stoky, dále byly vybudovány dva kanalizační řady, díky kterým se zmenšil nátok balastních vod na ČOV. V říjnu 2006 byly postupně napojovány Ráječko, městské části Blanska Horní a Dolní Lhota na ČOV. Kanalizace byly zkolaudovány do trvalého provozu na jaře 2007.

Investiční náklady na rekonstrukci čistírny odpadních vod Blansko dosáhly 101,7 mil. Kč bez DPH, celkové náklady v regionu Blansko a Boskovice dosáhly 331,6 mil. Kč bez DPH (z toho 68 % dotace z EU ISPA / Fond soudržnosti, 5 % dotace ČR – SFŽP, zbytek vlastní zdroje).

ČOV a skupinová kanalizace dnes

Po 50 letech postupné výstavby a kontinuálním provozu jsou dnes na ČOV čištěny odpadní vody z těchto lokalit:

  • město Blansko

  • městské části Staré Blansko (2001), Klepačov (1989), Těchov a Obůrka (1988–2002), Češkovice, Horní Lhota (2007), Dolní Lhota (2007)

  • obce Spešov (2010), Ráječko (2007)

Technologie čištění odpadní vody

Čistírna odpadních vod Blansko je po dokončení rekonstrukce z Projektu Dyje řešena jako mechanicko-biologická s  primární sedimentací, s nitrifikací, denitrifikací, chemickým odstraňováním fosforu, anaerobní stabilizací kalu vyhníváním, hygienizací kalu, zahuštěním a odvodněním kalu.

současná podoba čistírny odpadních vod

Po provedených rekonstrukcích je v běžném denním provozu zařízením, které spolehlivě čistí odpadní vody ze skupinové kanalizace Blanska. Zařízení disponuje zčásti i volnou kapacitou pro možné napojení dalších odpadních vod, například z Olomučan, Hořic dle možností investora. Je také důležité říci, že provoz společné čistírny odpadních vod Blansko je daleko efektivnější a ekonomičtější, než případný provoz samostatných čistíren ve Spešově, Ráječku či jinde.

Ing. Pavel Mikulášek
výrobně-technický náměstek divize Boskovice

 

Videožurnál

jsou ke zhlédnutí nové videopříspěvky

nejvíc se vám líbí

Videotext – textové zprávy po celý den na kanálu E8 v síti UPC.

Každý 2. a 3. víkend v měsíci vysíláme Videožurnál, v neděli po páteční tiskové konferenci vysíláme záznam tiskové konference.