Dlouhé krky z Doubravice. Na Pštrosí farmu se můžete vydat za pochoutkami i zážitky

29. února 2020, ostatní, přečteno: 3287×

Pštrosí maso, vejce, tuk, peří i kůže. Po zpracování původně pouštního ptáka nezbude takřka nic, vše najde své uplatnění, ať už na talíři, ve skříni nebo na poličce v koupelně. Na farmě v Doubravici pštrosy nejen chovají jako hospodářská zvířata, ale v sezoně tu slouží také jako turistické lákadlo. Návštěvníci si mohou tyto zdatné běžce prohlédnout zblízka a leccos zajímavého se o nich dozvědět.

Louky poseté čtyřnohými tvory líně mávajícími ohony jsou neodmyslitelnou součástí české krajiny. Ovšem dvě útlé dlouhé nohy, opeřený trup a hadovitý krk, ty zahlédnete obvykle spíš v Africe nebo v zoo. Přesto vydáte-li se pouhých deset kilometrů na sever od Blanska, dlouhé krky zakončené hlavou s obrovskýma (mezi suchozemci vůbec největšíma) očima, budou to první, co vás přivítá u vjezdu do městyse Doubravice nad Svitavou.

Pštrosi jako atrakce

Pštrosí farma pod vedením podnikatelů Romana Koupého a Marka Kubíčka funguje v Doubravici už téměř 25 let. „Nápad začít s chovem se zrodil v polovině devadesátých let, kdy kolega hledal další využití pro areál, kde má zahradnictví,“ objasňuje historii farmy Marek Kubíček. „V roce 1996 jsme nakoupili první kuřata a pak se chov rozběhl naplno,“ dodává.

V polovině 90. let se tak doubravičtí podnikatelé stali průkopníky v Česku do té doby ojedinělého chovu pštrosů. Dnes se starají zhruba o 80 dospělých ptáků a 150 až 200 mladých jedinců. Farma hospodaří na 8 hektarech orné půdy a 5 hektarech pastvin, které slouží jako výběh pštrosů. Veškerou produkci krmiva si tu zajišťují sami. Kromě pštrosů afrických chovají také emuy hnědé a nanduy pampové.

Pštrosí farma s.r.o. je v současnosti rozdělena na dvě střediska. První slouží k pastvě a výkrmu mladých ptáků. Na farmě v Doubravici pak probíhá líhnutí a odchov kuřat, část areálu s výběhem a prodejnou je přitom otevřená veřejnosti.V sezoně (od dubna do září) právě sem míří školní exkurze, ale i celé rodiny s dětmi.

„V areálu máme i prodejnu, kde si rodiče mohou nakoupit pštrosí produkty. Děti se mezitím mohou občerstvit u stánku, prohlédnout si naši malou zoo – nejen pštrosy, ale i kozy a ovce – nebo si pohrát na našem malém hřišti s atrakcemi,“ vyjmenovává Marek Kubíček. „A po předchozí domluvě nabízíme i prohlídku s odborným komentářem,“ doplňuje.

Maso je základ

Hlavním produktem, kvůli němuž se pštros chová, je maso. Jeho prodej tvoří 80 % celkových tržeb, ale zpracovává se i pštrosí kůže a také peří. Z podkožního tuku se pak vyrábí kosmetika, například krémy na pleť a ruce nebo masážní masti. Všechny tyto výrobky si můžete koupit v již zmíněné prodejně přímo na farmě nebo v obchodě Pštrosí speciality v Bořitově.

„Sami se staráme o chov ptáků a odbyt výrobků z něj. Jinak využíváme služeb jiných podnikatelů. Na porážku zvířata vozíme do Bořitova, maso nám zpracovává řeznictví Šutera v Olešnici, dále Hadač a Zapletal v Rosicích. Peří posíláme do Prahy a pro kůže také máme externí odběratele,“ upřesňuje cestu k finálním výrobkům Marek Kubíček. „Naší hlavní starostí je tedy poskytnout dospělým ptákům ideální podmínky pro snášení vajec, v umělých líhních přivést na svět kuřata a ta pak odchovat do ideální jateční velikosti,“ dodává.

Běžci, z nichž se později vyvinul pštros africký, původně žili v oblasti sahající od asijských stepí po africké savany, je to proto odolný pták, kterému nevadí dokonce ani extrémní teploty 40 °C nebo -40 °C. V našich klimatických podmínkách se tedy i v zimě pohybovat venku ve výběhu. Na noc se pak uchyluje do přístřešku, kde je pro něj přichystané krmivo (senáž a obilí).

Zvýšenou péči však vyžadují právě vylíhnutá kuřata, neboť jsou citlivá na chlad a vlhkost. „Pro kuřata máme připravené temperované malé místnosti s teplotou 36 °C, která se postupně snižuje. Od věku tří měsíců už jsou pštrosi dostatečně odolní, aby mohli celý den pobývat venku. Do první zimy obvykle narostou do výšky 120 až 150 cm a zvládnou i chladné počasí,“ popisuje Kubíček. Zhruba v jednom roce pak ptáci putují na porážku.

S důrazem na region

Pštrosí maso je vyhledávané jak pro svou chuť, tak pro své dietní vlastnosti a nízký obsah tuku. Prodává se syrové, ale i tepelně zpracované – vyrábějí se z něj uzeniny, paštiky nebo třeba čabajky. „Pštrosí maso připomíná telecí s nádechem srnčího. Je to velmi křehké, snadno stravitelné a chuťově neutrální maso. Emu a nandu už jsou aromatičtější, podobně jako zvěřina, takže nemusejí vyhovovat všem. I proto je máme pouze jako doplňkový chov a zužitkováváme hlavně jejich vejce,“ upřesňuje chovatel.

Vejce jsou dalším zbožím, které najdete v doubravické prodejně přímo na farmě. A vyzkoušet tu můžete i různé druhy kosmetiky, stejně jako si zakoupit ozdobu z pštrosích per v různých barevných provedeních. Všechny tyto produkty vám ochotně nabídne prodavačka Iveta Sáčková.

Právě touto cestou, přes vlastní prodejny a získávání stálých klientů z okolí, se firma snaží prodat většinu své produkce. „Razíme cestu prodeje přímo tady na farmě. Snažíme se, aby zákazníci regionální produkty sami vyhledávali a poznali místa, kde vznikají. Netlačíme se do marketů ani do reklamy,“ líčí obchodní strategii Marek Kubíček s tím, že přímo u nich nakoupí klienti nejvýhodněji.

A jak se zdá, tento obchodní model postavený na místním prodeji funguje. Důkazem je prosperující firma, ale i stálí spokojení zákazníci, z nichž někteří si do areálu na okraji Doubravice chodí pro výrobky ze pštrosů už déle než dvacet let.

Text a foto Helena Vyplelová







 

   vložil: Helena Vyplelová, redaktorka / odbor vnějších vztahů

Sdílet odkaz na: Facebook Twitter