Doufám, že se v Blansku opět bude hrát druhá liga, věří hokejista Filip Král

31. května 2020, sport, přečteno: 572×

Málokdo dělá hokeji v Blansku takovou reklamu jako Filip Král. Blanenský odchovanec působí v zámoří již přes dva roky a největší úspěch kariéry si připsal letos na jaře, když podepsal nováčkovský kontrakt s jedním z tradičních klubů NHL – s Torontem Maple Leafs.

Vítejte zpátky v Česku, Filipe. Jak jste se těšil domů?
Tento rok asi nejméně (smích). Hodně se dařilo mně i týmu, ale když to vezmu z pohledu epidemie, jsem rád, že jsem zpět. Zrovna v době, kdy jsem odlétal, byla na návštěvě máma a moje přítelkyně. Takže jsem se vracel s nimi, o to to bylo příjemnější.

Hokejista Filip Králpodepsal smlouvu s Torontem. Foto Kryštof Severa

Na jaře jste podepsal kontrakt s Torontem. Jak jednání probíhala?
Už během ročníku jsme o tom debatovali, byli jsme v kontaktu od předsezónního kempu. V březnu mi přišla zpráva od agenta, že Toronto zintenzivňuje jednání a že by podpis mohl přijít v následujících týdnech. A když jsem odlétal, jednání gradovala a týden po návratu jsem podepisoval smlouvu.

Už přes dva roky hrajete v zámoří. Zaznamenal jste velký vývoj ve své hře?
Jako hráč jsem udělal neskutečný progres. Je to obrovský rozdíl oproti hraní v Česku, nechávají nás hrát náš hokej a nezabíjí naši kreativitu. Měl jsem štěstí, že jsem dostal důvěru trenérů a když mě Toronto draftovalo, často za mnou jezdili a pomáhali mi v osobním rozvoji. Je opravdu velký rozdíl mezi naším mládežnickým hokejem a tím zámořským. Cítím velkou důvěru v individuální dovednosti, dávají velký důraz na videorozbory a je jedno, jestli hráč sedí obden nebo jednou za čas. Je vidět touha pomoci tomu hráči.

Než jste zamířil do zámoří, stihl jste získat mistrovský titul s Kometou. Jak na přelomovou sezónu vzpomínáte?
Bylo to moje první a zatím poslední sezóna mezi muži (smích). V podstatě jsem absolvoval letní přípravu s áčkem a pak šel zase k juniorce. Moc jsem s nějakým vytížením v mužích nepočítal, protože se hodně počítalo s Daldou Mikyskou. Povedly se mi však přípravné zápasy a už jsem tam zůstal. Posílali mě do Třebíče, abych sbíral zkušenosti. V juniorce jsem odehrál jen pár zápasů a něco v play-off. Ten rok mě hodně posunul – nebýt něj, těžko jsem tam, kde teď jsem.

V Kometě působila řada skvělých obránců, kdo z nich vám nejvíce pomohl?
Asi bych jmenoval Tomáše Malce. Ten mi radil určitě nejvíc a hodně mi v začátku pomohl.

Jste blanenským rodákem, zažil jste druholigovou éru hokeje v Blansku. Jak na ni vzpomínáte?
Táta to tady tehdy vedl, já jsem samozřejmě chodil jako malý kluk na hokej. Můj oblíbený hráč byl Petr Látal, který nosil jedenáctku. Takže pokaždé, když vybírám číslo, chci nejvíc právě jedenáctku. Po zápase jsem chodil do kabiny. Tedy v případě, když se vyhrálo. Když se prohrálo, radši jsem tam nechodil (smích). Rád vzpomínám, že když někdo zlomil hokejku, dostal jsem ji já. Doufám, že se v Blansku jednou druhá liga hrát bude.

Aktuálně hrají Dynamiters krajskou soutěž. Jste s někým z týmu v kontaktu a sledujete výsledky Blanska?
Mám tam hodně kamarádů, takže v kontaktu jsme, občas si napíšeme a podobně. Co se týče sledování, to úplně ne. Ale vnímám, když Dynamiters hrají třeba s Březinou, protože tam znám hodně kluků a vím, jací jsou (smích), takže v těchto případech zjišťuji co a jak.

V Kometě jste působil společně s Martinem Nečasem, který aktuálně hraje v Carolině. Jste v kontaktu?
Občas si zahrajeme Fortnite (smích). Občas, když máme volno, něco si s klukama zahrajeme na Playstationu, mezi tím pokecáme, jak se nám daří a podobně. Jednou za čas se potkáme, většinou až v Brně na letní přípravě, ale kontakt udržujeme.

Kdy plánujete návrat za moře?
Vůbec nevím. Uvidíme, jestli se bude dohrávat NHL, ale opravdu netuším. Počítám, že na konci prázdnin bych se mohl přesunout za moře. Ale uvidíme, jestli vůbec budou kempy. Letní přípravu budu řešit doma, jsem v kontaktu s Milošem Pecou (bývalý kondiční trenér Komety Brno, pozn. red). Připravuje mi nějaké tréninky, dvakrát třikrát týdně se vidíme. Občas spolupracuji v Brně s Kubou Zbořilem.

Už vám chybí led?
Je to dlouhé, ale úplně mi to nechybí. Chodím na in-line brusle, občas zajdu na hřiště do Řícmanic a spíše si užívám bez ledu. Sice mi to trochu chybí, ale na rozdíl od jiných si rád odpočinu. Nicméně na led se samozřejmě těším.

Kryštof Severa

 

   vložil: Kryštof Severa, redaktor

Sdílet odkaz na: Facebook Twitter