Město Blansko BLANSKO Město Blansko Vítání svatého Martina Blanensko.cz

Kašpar Krása Blanenský – život a dílo génia

9. května 2005, ostatní, přečteno: 5840×

O nálezu skříňky s rukopisnou pozůstalostí osobnosti vpravdě evropského významu Kašpara Krásy Blanenského při výkopových pracích na ulici Rožmitálově jsme již psali. Nyní máme pro vás podrobnosti sepsané tak, jak byly prezentovány při zahájení turistické sezony.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

Kdy se přesně narodil a kdo byli jeho rodiče nevíme, je známo pouze to, že svá nejlepší léta prožil na samém počátku 20. století a jak sám uvádí ve své rukopisné autobiografii nazvané „Život to je Krása“ jeho předkové odvozovali svůj původ od slavného rodu pánů z Rožmitálu, kteří byli kdysi držiteli Blanenského panství. Patrně sám pan Kašpar Lev z Rožmitálu stihl při některé ze svých četných návštěv v Blansku vedle mnoha jiných bohulibých činů zplodit Kašparova prapradědečka a to jistě s nějakou krásnou komornou. Na počest těchto svých dvou předků proto náš hrdina přijal hrdé jméno Kašpar Krása a později i vlastenecký přídomek Blanenský.

Kašpar Krása Blanenský v roli Jana Žižky
Kašpar Krása, ač malého vzrůstu,
vždy chtěl na divadle hrát jen
velikány. Zde v roli Jana Žižky.

Možná se teď v duchu ptáte kolik že toho Kašpar Krása pro Blansko vykonal? Odpověď je nasnadě: Krása tu udělal tolik krásného, až to hezké není.

Jmenujme jen namátkou:
Byl skvělým divadelním ochotníkem a přestože byl malého vzrůstu pro nějž mu kolegové herci říkali „Kašpárek“ hrával v blanenském ochotnickém spolku ty největší role. Jeho obr Hromburác měřící 165 cm i s kloboukem měl v pohádce Kocour v botách doslova obří úspěch. Díky němu ostatně vzniklo okřídlené úsloví „I s malým kašpárkem se dá zahrát velké divadlo.“

Věčnou památkou na něj je název hlavního turistického lákadla v kraji. Krása se stal prvním úspěšným podnikatelem v cestovním ruchu v našem regionu, neboť na rozdíl od mnoha lidí z okolí dokázal dovést turisty chtivé vidět krápníkové jeskyně nejen dovnitř ale po prohlídce většinou i z díry ven. Jakožto vlastenci se mu však příliš nezamlouvalo označení zdejší turistické destinace Moravské Švýcarsko a sám pro ni používal poetické a marketingově vhodné označení „Moravská krása“, kterýžto název byl později zkomolen na Moravský kras.

Kašpar Krása Blanenský na zájezdu do černohorského pivovaru
Kašpar Krása prosazoval již od počátku automobilismu
zavedení autobusové hromadné dopravy v Blansku a okolí.
Na snímku zájezd turistů na exkurzi do černohorského
pivovaru. Na snímku je i Kašpar Krása
(muž v placaté čepici s knírkem).

V roce 1904, při gruntování na půdě své letní chalupy v nedalekých Nových Dvorech objevil Rukopis Novodvorský — ve středověku sepsanou veršovanou skladbu o tom, jak olomoucký biskup Jindřich Zdík chtěl přenést sídlo biskupství z Olomouce do Blanska. Vzápětí nalezl společně s básníkem Petrem Bezručem při jejich dobrodružné expedici do sklepení černohorského pivovaru volně navazující Rukopis Černohorský, pojednávající o tom, kdo biskupův skvělý plán na přesun diecéze do Blanska zhatil. Bezruč ve svých pamětech vzpomíná, že Kašpar Krása, pamětliv jak špatně již dříve dopadly Rukopisy Královedvorský a Zelenohorský, znovu nechal oba texty zazdít v pivovarském sklepě, aby nebudily vášnivé spory.

Tyto rukopisy jsme se nyní rozhodli najít. Jednak jde o příliš vzácnou kulturní památku, a navíc chceme zjistit kdo způsobil, že se Blansko nestalo Moravskou metropolí místo Olomouce a spočítat mu to i s úroky. Proto se náš vědecký tým dohodl s Pivovarem Černá Hora, že provedeme v pivovaru archeologický průzkum a oba rukopisy nalezneme ať to stojí co stojí. Pivovar nám vyšel vstříc a bude náš výzkum podporovat jídlem a pivem zdarma dokud rukopisy nenajdeme. Myslíme, že to bude hodně dlouhý výzkum, ale jsme ochotni tuto oběť na oltář vědy přinést.

Kašpar Krása Blanenský spolu s Járou Cimrmanem u výstavby panamského průplavu
Kašpar Krása se spolu s Járou Cimrmanem před jejich
osudovou roztržkou zúčastnil i Cimrmanova projektu
výstavby panamského průplavu. Na snímku jsou zachyceni
oba géniové spolu s americkými zeměměřiči.

Byl to konečně Kašpar Krása, kdo pohnul blanenské radní k tomu, aby ve Vídni žádali o povýšení Blanska na město. Tímto činem patriota si však znepřátelil svého dlouholetého kamaráda a kolegu — kterým byl sám Jára Cimrman.

Cimrman, jakožto známý odpůrce Rakouska — Uherska Kašparu Krásovi vyčítal, že se Blansko nechalo povýšit na město od Františka Josefa a nepočkalo s tím až na dobu po pádu monarchie. „Lépe zůstat městysem, než se chlubit Habsburkovým podpisem,“ hřímá ve svém dopise příteli Kašparovi Cimrman. Marně mu Krása oprávněně oponuje, že česká samostatnost je pořád ještě v nedohlednu. „Než by v Praze podepsali, to bychom se načekali!“

Spor končí roztržkou. Cimrman ač, pozván, demonstrativně odmítá přijet na oslavy povýšení Blanska na město roku 1905, a to přesto, že má od Krásy přislíbeno, že bude radními při té příležitosti jmenován čestným občanem a bude po něm pojmenována významná blanenská ulice. A tak se stalo, že se Jára Cimrman nezařadil mezi blanenské čestné občany po bok Palackého, Riegera či Wankela a ulice, která měla být po něm pojmenována napříště nesla nadále jméno Rožmitálova.

Je už jen drobným detailem, že Kašparova choť paní Blanka založila v Blansku v roce 1906 první blanenskou informační kancelář, v níž každou neděli u kávy a bábovky zvědavým blanenským sousedkám poskytovala informace, a to především o tom kdo, s kým, kde a co.

Prodej turistického salámu, který vynalezl Kašpar Krása Blanenský
První zvědavé hospodyňky nakupují světovou novinku:
Turistický salám K. K. Blanenského.

Mistrovo dílo kuchařské

Kašpar Krása nebyl jen národním buditelem a propagátorem Blanska. Proslul také jako kulinářský génius. Vaření a otázky zdravé výživy patřily k jeho koníčkům. Jako jeden z prvních se například zabýval problémem výběru vhodné stravy pro sportovce. Protože nejmasovějším sportem jeho časů byla turistika zaměřil své bádání právě tímto směrem a výsledek se opravdu dostavil. Kašpar Krása, přátelé, vynalezl turistický salám.

Nebyl by to ostatně on, kdyby ve svých nových receptech nechtěl zároveň nějak oslavit svůj rodný kraj. Při jednom ze svých výletů směrem na Olešnou a Hořice přišel například na nápad jak vytvořit zajímavý lehký moučník. A tak vznikly jeho slavné Hořické trubičky. Bohužel náš mistr neprozřetelně prozradil svůj nový recept jednoho večera v náhlém hnutí mysli v hostinci U Povětroně neznámému cizinci, z něhož se pohříchu vyklubal lstivý cukrářský tovaryš Alfons Kaiserschmorn z Hořic v Čechách. Ten na Krásově receptu záhy poté úžasně zbohatl, ale protože se za ukradený nápad přece jen trochu styděl, vymyslel si o původu trubiček líbivou legendu o receptu kuchaře raněného francouzského generála z napoleonských válek, která se mezi cukráři ostatně traduje dodnes.

Hořické trubičky však nejsou ničím v porovnání s nejslavnějším Krásovým receptem. Krása si totiž všiml, že v mnoha blanenských chalupách připravují hospodyňky z mouky a mléka zvláštní nasládlé placky. Podle pamětníků se to naučily od italských dělníků, kteří ve zdejším kraji v polovině 19. století pod vedením podnikatele Tallachiniho razili železniční tunely. Krásu pokrm zaujal natolik, že se tyto „Talačiniho placky“, jak hospodyňky nesprávně vyslovovaly, pokusil vylepšit. Potřel je marmeládou a zavinul do tvarů připomínajících právě blanenské tunely. A rázem byly na světě první „Talačinky“. Později ovšem přejmenované na i nám známé palačinky....

Kašpar Krása a sport

Nejslavnější Krásův objev jsme si nechali na konec. Blanenský rodák byl, jak jsme se už zmínili i velkým sportovcem. Až dosud však nikdo nevěděl, že to byl on kdo vymyslel baseball.

Stalo se to tak. Začátkem podzimu 1902 byl v Blansku u Kašpara Krásy na návštěvě jeho anglický přítel sir Archibald Base. Oba přátelé se jednoho dne vydali pěšky do Rájce aby si prohlédli zdejší zámek. Krása znal zkratku přes pole, patřící rájeckému sedlákovi Jahodovi. Toho dne právě Jahoda na svém poli vyorával brambory. Když uviděl mezi řádky brambor dva nezvané hosty začal po nich brambory házet, aby je zahnal. Angličan Base, který byl ze své vlasti zvyklý hrát kriket a golf se však nenechal vyvést z míry a začal přilétající brambory úspěšně odrážet svou vycházkovou holí. Krása se ukryl za jeho zády a chytal ty brambory, které jeho přítel náhodou netrefil, protože věděl, že si jimi oba úžasně zpestří zítřejší oběd. Když se k nim však sedlák Jahoda po chvíli přiblížil s bičem v ruce nechali zábavy, sebrali ukořistěné brambory a dali se oba na úprk.

Angličan považoval příhodu za úžasně zábavnou a přemlouval přítele, aby se někdy na pole znovu vypravili. Poté co jim došly zásoby brambor Krása svolil, ale bohužel tentokrát na vzteklého sedláka nenarazili. Aby to příteli, který toužil po nějakém sportu, vynahradil, házel Krása po angličanovi alespoň kožený míček a ten se do něj opět trefoval svou vycházkovou holí. Tak byl vlastně sehrán i první mezinárodní zápas v baseballu a to u Blanska na poli sedláka Jahody — nebo, jak říkal angličan Archibald Base na „Strawberry’s field“.

Co říci závěrem:
Na základě těchto skutečností můžeme směle prohlásit, že Blansko se díky Kašparu Krásovi nyní zařadí mezi nejvýznamnější města světa, které budou navštěvovat statisíce turistů. Na své si přijde i městská pokladna neboť Blansko bude tvrdě požadovat náhradu ušlého zisku za všechny turistické salámy, hořické trubičky a palačinky co se ve světě snědly za posledních 100 let. Městu bude od nynějška navíc všechny baseballové velmoci, zejména Severní a Střední Amerika platit poplatek 1000 dolarů za každý odehraný baseballový zápas. Blanenskému klubu Olympia bude poplatek odpuštěn. A v neposlední řadě požádáme podle původního plánu biskupa Zdíka o dokončení přesunu olomouckých institucí a atributů do Blanska. Napříště se tedy bude říkat Flóra Blansko, Sigma Blansko a blanenské syrečky. Na blanenské faře bude sídlo arcibiskupství a Blansko se stane hlavním městem Olomouckého kraje. Tento poslední požadavek se možná zdá podivný, ale je zcela v souladu se současným světovým trendem, kdy se hlavním městem Ruska stávají Karlovy Vary a hlavním městem ČR Brusel.

Z nalezených dokumentů volně zpracoval: Mgr. Jiří Kučera

 

Brzy v Blansku


19.12. 16:00 h, nám. Republiky
Radniční punčování
22.12. 15:00 h, nám. Republiky
Čtvrtá adventní sobota – Mrazík