Pozvání do divadla – Bloudění lidské duše

10. října 2005, kultura, přečteno: 3837×

Pravdou je, že španělský dramatik Pedro Calderón de la Barca (1600–1681) není svými hrami příliš častým hostem na českých jevištích. Proto s opravdu velkým zájmem byla očekávána česká premiéra (tradičně zdvojená — 10. a 11. 9.) jeho dramatu „Znamení kříže“ na činoherní scéně Městského divadla Brno, a to v dramaturgii Štěpána Otčenáška a režii Hany Burešové. Podílejí se také na úpravě textu.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

Dramaturg a režisérka se sešli na brněnské scéně již u velmi zdařilé inscenace „Kamenný host aneb Prostopášník“, s níž soubor získal nejeden vavřín na divadelních přehlídkách. Ovšem „Znamení kříže“ je trošku z jiného soudku. Je to drama, místy až mystické, které hledá nejen lásku, porozumění, ale odkrývá do morku kosti také nenávist a zlobu. Symbol kříže, který realizátoři vložili do názvu hry, je nejen Kainovým znamením, ale také příslibem štěstí a usmíření.

Ladislav Kolář (na tiskové konferenci)
Ladislav Kolář (na tiskové konferenci) v roli sienského šlechtice je nejen zklamaný otec, ale i krutý mstitel. Foto: autor

Autor sám nazval drama Oddanost kříži, ale myslím si, že současný název je výstižnější, více obsažný. Vlastní příběh lze, jak uvádějí inscenátoři, označit moderním slovem „thriller“, ale snad jen opravdu obrazně, neboť hlavním posláním je příběh o bloudění lidské duše, o svobodné vůli, lásce, zločinu i trestu. Autorem scény je Milan David, kostýmy navrhla Hana Fischerová a hudbu, která významnou měrou dotváří atmosféru inscenace, zkomponoval Vladimír Franz.

Autor připravil pro herce obsažný a náročný text, který skvěle do češtiny převedl Vladimír Mikeš. Protagonisté, alespoň podle premiéry 11. 9. soudě, jej zvládají výborně. Zejména tři hlavní postavy jsou obdařeny velkým množstvím slov, ale dokonale zvládnutých. Jak Petr Štěpán (Eusebio Od kříže), tak Helena Dvořáková (Julie) či Ladislav Kolář (Curcio) se dokázali s náročností role bezvadně vyrovnat. Totéž pak platí o dalších, byť — jak určil autor — v rolích menších, nikoliv však zanedbatelných.

Do 61. sezony sice vstoupilo Městské divadlo Brno tragédií, ale určitě není předznamenáním dalších dnů a věřím, že pohled na zájem o představení bude veskrze optimistický.

 
Sdílet odkaz na: Facebook Twitter