Získala nominaci na Cenu Jindřicha Chalupeckého
2. února 2010, cestovní ruch, přečteno: 3593×
Do úzkého výběru pěti finalistů nominovaných na Cenu Jindřicha Chalupeckého se loni dostala vedoucí Galerie města Blanska Petra Herotová.
Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.
Petra Herotová (*1980) je kromě kurátorky blanenské galerie také výtvarnicí. Jejími základními uměleckými prostředky jsou kresba a video. Jejich prostřednictvím zkoumá významy osobní identity. Formy konceptuálního umění aplikuje na všední, zdánlivě banální témata, jakými jsou rodinné hierarchie nebo smysl fyzické práce v postindustriální době.
Petra Herotová
Do soutěže se může umělec buď sám přihlásit, nebo ho někdo nominuje – nějaký kurátor nebo teoretik. Pět finalistů bylo vybráno z celkem 49 nominovaných. Mezi nimi i Petra Herotová. „Znamenalo to pro mě na sobě hodně zapracovat a vytvořit si dokumentaci svojí tvorby, ale na druhou stranu to pro mě byl také určitě velký úspěch. Měla jsem z toho velkou radost a snažila se z toho vytěžit maximum,“ hodnotí svoji účast s odstupem času Petra Herotová.
Projekt přihlášený do finále nazvala „Petra Herotová“. Jednalo se o výtvarně řešený dokument o jmenovkyni Petře Herotové, kterou sama našla.
Historie ceny sahá do roku 1990, v roce 2009 se tedy uskutečnil jubilejní 20. ročník. Z iniciativy spisovatele a dramatika Václava Havla, básníka a výtvarníka Jiřího Koláře a malíře Theodora Pištěka byla tehdy vyhlášena ke každoročnímu opakování prestižní soutěž mladých umělců – výtvarníků do 35 let, jejíž vítěz získává Cenu Jindřicha Chalupeckého. Jméno filozofa a výtvarného i literárního kritika je zásluhou jeho celoživotní činnosti a principiálních postojů spjato s prosazováním svobody myšlení a projevu jako základního předpokladu bytí umění.
Petra Herotová vystavovala po boku Jiřího Skály, Tomáše Džadoně, umělecké dvojice tvořené Jiřím Frantou a Davidem Böhmem a po boku Aleny Kotzmannové. „Všechno jsou to v podstatě moji kolegové, které znám z dob studií,“ říká Petra Herotová a doplňuje, že výstava prací finalistů skončila v Praze lednu tohoto roku. Jiná společná výstava v plánu není. Zájemci však mohou získat katalog, který podrobně dokumentuje vystavená díla.
Jiří Skála a Alena Kotzmanová mají za sebou už několik nominací a právě Jiřímu Skálovi to v posledním ročníku vyšlo a stal se laureátem. Získal tak finance na svůj další umělecký rozvoj, šestitýdenní stipendijní pobyt v New Yorku a finance na realizaci výstavy, projektu nebo katalogu.
Na dotaz, zda to zkusí tento rok zase, odpovídá Petra Herotová: „Kdybych byla nominovaná, asi bych této šance využila, ale sama pro tento rok návrat do soutěže neplánuji. Možná v budoucnu.“
Další články v kategorii „cestovní ruch“
27. února 2021
Mezinárodní rok jeskyní slaví speleologové i ochranáři
5. února 2021
Podle dotazníkového průzkumu informační kanceláře Blanka loni trávili turisté v regionu více času
16. ledna 2021
Umělé květiny z Olešnice se vyvážejí do celého světa. Počátky výroby sahají do roku 1869
2. ledna 2021
Značka podtrhuje naše spojení s regionem, kde žijeme, říká farmář Jan Sedlák
17. prosince 2020
Vánoční dárky můžete pořídit také v informační kanceláři Blanka
22. listopadu 2020
Krmivo pro zvířata máme z luk v Moravském krasu, říká farmářka
7. listopadu 2020
Vítání svatého Martina v Blansku je certifikovaným zážitkem z Moravského krasu
25. října 2020
V Otinovsi zpracovávají mléko z Moravského krasu, sýr Niva se tam vyrábí od roku 1963
11. října 2020
Jedovnický kapr dorůstá na přirozené stravě, výlov Olšovce se plánuje na začátek listopadu
10. října 2020
Tip na výlet: Srdcem Moravského krasu, ze Skalního mlýna k Macoše a Punkevním jeskyním