Dějiny Blanska jsou patrně o sto let starší, tvrdí archeologové

26. září 2017, kultura, přečteno: 2469×

V místě starého hřbitova u kostela sv. Martina v Blansku se podařilo najít zhruba v 1,8m hloubce střepy keramických nádob, jejichž existence je v brněnské kotlině doložena nejpozději v první polovině 11. století. Ačkoli jde o nepatrný nález, podle archeologů svědčí o tom, že dějiny Blanska lze posunout zhruba o sto let hlouběji do minulosti.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

Podle dostupných zdrojů pochází první zmínka o městě z roku 1136 a popisuje spor mezi olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem a brněnským knížetem Vratislavem. Předmětem jejich rozepře byla právě stavba kostela. Archeologové ale předpokládají, že v témže místě již stál v té době biskupský dvůr.

„Kostel pak tvořil, snad s přilehlým dvorcem, oporu biskupských držav na Blanensku a byl středem osady, kterou dnes označujeme jako Staré Blansko. To se patrně rozkládalo bezprostředně okolo něho. Někdy ve druhé půli 13. století pak došlo k přesunu vrchnostenského sídla na nedaleký hrad Blansek a také osada se patrně částečně přesunula do míst dnešního středu Blanska,“ vysvětluje Miroslav Dejmal ze společnosti Archaia, která provádí na blanenské faře archeologický výzkum.

Již v minulých letech se zde archeologům podařilo odkrýt zajímavé nálezy keramiky spadající na přelom 12. a 13. století. Další posun ale přišel minulý týden, kdy byly zahájeny práce spojené s výkopem pro vodovodní přípojku na severní straně kostela.

„Zachytili jsme v něm dvě sloupové jámy, patrně pozůstatku blíže neznámé stavby. Kromě nich byla nalezena i hliněná omítka, tzv. mazanice, a kolekce raně středověkých keramických zlomků. Původně jsme se domnívali, že se jedná o nesporný archeologický doklad osídlení z 12. století, a to hned i pro sídliště okolo kostela, případně dvorec. O to více nás po umytí artefaktů zarazilo jejich datování. I když kolekce není velká, vyskytují se v ní okraje, které známe v brněnské kotlině nejpozději v první polovině 11. století,“ upřesňuje Miroslav Dejmal.

Pokud tedy datace archeologů ze společnosti Archaia platí, znamenalo by to posun dějin Blanska ještě o nějakých sto let hlouběji do minulosti.

Na tento drobný výzkum by měl v dohledné době navázat další výkop. Podle odborníků by měl přinést další poznatky o tom, jaké stavby v místě dnešního kostela původně stály.