Veselá marmeláda se vyrábí výhradně ručně a z ovoce z Moravského krasu

„Marmelády a džemy vyrábíme nejen pro svoji potřebu již asi třicet let, ale teprve v minulém roce jsme tuto výrobu v uvozovkách zlegalizovali a dosud neoficiální název Veselá marmeláda umístili na štítky našich produktů. Toto nám umožnilo naše výrobky nejen rozdávat, ale i nabídnout k prodeji,“ říká Lenka Veselá, která se vaření marmelád a dalších pochutin spolu s manželem věnuje ve volných chvílích po práci.

Lenka Veselá vyrábí marmelády a potkat ji můžete i v blanenské kavárně Julie´s. Foto archiv Lenky Veselé

Džemy ve Žďáru vyrábějí výhradně ručně a v malém objemu. Tak to také chtějí manželé Veselí zachovat i do budoucna. Platí také to, že se marmelády připravují co nejdříve po sklizni jednotlivých druhů ovoce. Jako surovina se výhradně používají plody, které pocházejí z území Moravského krasu.

„Džem vyrábíme z čerstvého vyzrálého ovoce, které se lisuje, vaří a zahušťuje cukrem a je-li třeba i přírodním pektinem. Ochucujeme je kořením nebo jinými ochucovadly, jako jsou extrakt ze smrku, levandule nebo růže. Ve směsi je minimálně pětačtyřicet procent ovoce a jedná se tedy dle potravinářských norem o extra džem,“ popisuje Lenka Veselá.

Výrobek Veselé marmelády. Foto archiv Lenky Veselé

A o které druhy marmelád a džemů bývá největší zájem? Třeba před Vánocemi byla poptávka hlavně po džemu na linecké cukroví. Lidé si mohli domů odnést i některé neobvyklé příchutě, třeba kdoulovou, která chutná lehce po citronech. Kdo chtěl obdarovat svoje blízké a hledal něco neobvyklého, mohl zvolit rebarboru s pomerančem nebo víno ve víně či kadlátky ve slivovici

„Naší hlavní specialitou je šípková, kterou ochutnali už i v Indii. Ale platí, kolik lidí, tolik chutí. Proto nabízím hlaďoučké džemy vyrobené ze šťávy i ty s kousky ovoce, džemy husté i méně husté. Veselá marmeláda je dobrá nejen na chlebu s máslem ale také v jogurtu. Zajímavá je i s kozím sýrem a dobrým vínem, třeba taková broskev s Proseccem, třešně s rumem nebo třešně s levandulí," upřesňuje žena, které pod rukama vznikají sladké, ovocné dobroty.

Logo Veselé Marmelády. Foto archiv Lenky Veselé

Pro Veselou marmeládu je charakteristické také logo firmy. Nesou je všechny výrobky. Logo vychází z grafiky, kterou tuší v roce 1907 vytvořila Anastázie Veselá, neboli tetička Anda. Rodinnou památku pak nedávno upravil grafik. „ Dědictvím našich babiček jsou i samotné marmelády, který v naší firmičce dáváme novou podobu v souladu s požadavky současné moderní gastronomie a zdravého životního stylu. Opravdu mě baví hledat ve starých knížkách a to nejen kuchařských návody a recepty a taky mě  vždy potěší upřímné ocenění chuti našich poctivých produktů,“ svěřuje se Lenka Veselá.

Pokud chcete výrobky firmy ze Žďáru ochutnat, nabízí se hned několik míst, kde si je můžete zakoupit. Veselá marmeláda je k dostání například v Crhákovic krámku u vlakového nádraží nebo v Domě přírody Moravského Krasu na Skalním mlýně. „Veselou marmeládu dodáváme i do několika restaurací v okolí, kde tuto lokální dobrotu nabízejí hostům ve snídaňovém menu a do několika specializovaných prodejen i mimo náš okres. Několikrát za rok nás lidé mohou potkat na jarmarcích v okolí,“ říká paní Lenka.

Veselá marmeláda je rodinná firma. Foto archiv Lenky Veselé

Produkty Veselé marmelády ale najdete i v kavárně a obchůdku bez obalu Julie's v Rožmitálově ulici v Blansku. Zajímavostí je, že marmeládou ze Žďáru je promazané linecké pečivo, které kavárna nabízí. Potkat se tam můžete i s Lenkou Veselou. „Kromě toho, že se odlišujeme propojením kavárny a obchůdku, lidé u nás najdou i jiné věci. Třeba dětský koutek u nás sice nemáme, ale máme akvárium, které se dětem moc líbí, zdravé dobroty a free knihovničku. Rodiče si k nám s dětmi chodí číst a někdy i na pokračování. Další odlišnost vidím v tom, že sortiment kavárny je z devadesáti procent vyráběný u nás,“ podotýká Lenka Veselá. Bezobalový obchůdek zájemců nabízí i celou řadu suchých potravin, třeba luštěnin, koření, oříšky a ovoce sušeného klasicky i mrazem. Nechybí ani těstoviny a čaje.

Michal Záboj

   vložil: Michal Záboj, redaktor / odbor vnějších vztahů