Býčí skála vydala nová svědectví. Vědci doplní nálezy Jindřicha Wankla

„Otevřeli jsme celkem čtyři sondy, první dvě ale končily ve dvaceticentimetrové hloubce betonovou deskou. Teprve sondy číslo 3 a 4, které byly prokopány do hloubky 1,5 metru, nabídly zajímavá pozorování. Díky metodě plavení sedimentů jsme například získali drobnější nálezy, které v roce 1872 unikly pozornosti tehdejších kopáčů, lidské a zvířecí kosti, drobné fragmenty z dílů vozů, keramické přesleny, jantarové korálky, fragment skla, zlomky dřevěných desek, zbytky potravy z nádob, plsť a kůže a především velké množství obilovin,“ vyjmenoval vedoucí výzkumného týmu Martin Golec.

Nové nálezy vydaly archeologické sondy v Předsíni Býčí skály.  FOTO: Muzeum Blanenska

Wankel se svými objevy proslavil už v 50. a 60. letech 19. století, když zmapoval řadu jeskyní Moravského krasu, včetně jeskyně Pekárna nebo propasti Macocha. Světového věhlasu dosáhl objevem velkého pohřebiště právě v Býčí skále, čtyř desítek koster mladých žen, kosterních pozůstatků koní, šperků, látek a dalších nálezů včetně vybavené dílny na zpracování kovů.

Archeologické nálezy se stanou součástí sbírky Muzea Blanenska, nyní je zkoumají experti.   FOTO: Muzeum Blanenska

Na Wanklovy nálezy výzkumníci navázali i nyní. Na dně sondy v Předsíni Býčí skály totiž obnažili kůlovou jámu se zachovalým dřevěným kůlem, obdobným, jaký Wankel nalezl už v roce 1872 uprostřed většího žároviště. „Nelze vyloučit, že součástí jeskynní svatyně s pohřby elit stály dřevěné a kamenné konstrukce, nejspíše hrobové komory, známé jako „domy mrtvých“,“ přiblížil Golec.

Součástí pohřebiště mohly být kamenné a dřevěné konstrukce sloužící jako „domy mrtvých“. Podobnou jámu s dřevěným kůlem jako nynější výzkumníci odhalil i Jindřich Wankel v roce 1872.  FOTO: Muzeum Blanenska

Jeho tým prověřoval také Wanklovy závěry týkající se profilu jeskyně a jednotlivých vrstev, které Wankel při popisu výzkumů v letech 1869 a 1872 určil. Snahou týmu bylo získat vzorky z jednotlivých vrstev Wanklova profilu, které by bylo možné blíže analyzovat a tím pádem lépe interpretovat. „Kompletní revize profilu potvrdila, že „otec moravské prehistorie“ Jindřich Wankel se nemýlil. Jeho vrstvy A, B, C, D a E dle nových poznatků skutečně existují a odpovídají jeho dobovým popisům,“ doplnil Martin Golec.

Patronem výzkumníků z Palackého univerzity v Olomouci a Univerzity Karlovy v Praze bylo i Muzeum Blanenska. FOTO: Muzeum Blanenska

Objevené vzorky nyní výzkumníci předali odborníkům k podrobnému zkoumání. „Čeká se, jaké nové informace přinese odborné posouzení nálezů, vzorky teď odborníci podrobí analýzám z oboru dendrochronologie, geologie a řady dalších. O závěry nebudou ochuzeni ani obyvatelé Blanska, archeologické nálezy se stanou součástí muzejní sbírky," uvedla Pavlína Komínková, ředitelka Muzea Blanenska, které se v rámci výzkumu Předsíně Býčí skály stalo partnerem obou univerzit.

   vložil: Pavla Komárková, vedoucí odboru / odbor vnějších vztahů