Pařilovi na své rodinné farmě hospodaří podle zásad ekologického zemědělství

10. dubna 2021, cestovní ruch, přečteno: 839×

O Mlékárně Otinoves a jejím proslulém plísňovém sýru Niva jsme již psali. Pokud se do Otinovsi, která leží hned za hranicemi blanenského okresu, chystáte, nezapomeňte se zastavit také na ekofarmě rodiny Pařilových. I tam totiž najdete výrobky, které nesou označení Moravský kras regionální produkt, a která doslova zahřejí u srdce.

Na internetu se můžete dočíst, rodinná ekofarma se nachází v čisté přírodě Drahanské vrchoviny v těsném sousedství Moravského krasu. Pařilovi posledních deset let hospodaří v bio režimu, podle zásad ekologického zemědělství.

„To znamená myslet do budoucna, hospodařit extenzivně, nepoužívat žádná umělá hnojiva a postřiky. Naše zvířata jsou celoročně venku na pastvě či výbězích. Máme uzavřený koloběh farmy, zvířata krmíme výhradně vlastním vypěstovaným krmivem a ve formě pastvy či hnoje zase vracíme živiny a humus do půdy,“ popisuje Jiřina Pařilová a druhým dechem dodává důvod, který rodinu vedl k tomu, aby na farmě začala hospodařit v bio režimu: „Hlavním důvodem bylo i vybudování potravinové soběstačnosti, mít zdravé a kvalitní základní potraviny pro celou rodinu, což si myslím se docela daří. Máme vlastní hovězí, jehněčí a skopové maso, mléko a tím pádem sýry, tvaroh, smetanu, máslo, vejce, brambory, zeleninu, bylinky.“

Na farmě Pařilovi chovají desítky zvířat – ovce, masné krávy limousine, mléčné jersey, angorské kozy, koně a slepice. Pěstují obiloviny, pícniny, brambory, červenou řepu a také různé druhy bylinek, jako jsou měsíček, chrpa, sléz, levandule či mateřídouška.

„Na farmě pomáhají více či méně všichni členové rodiny. Hospodaření je způsob života, práce na farmě nemá nikdy konec, musíte z postele, i když je mínus 20°C, Štědrý den nebo máte horečku. Musíte tu práci milovat,“ podotýká farmářka.

Chráněnou značkou Moravský kras regionální produkt může Ekofarma Pařilovi označovat své výrobky z ovčí a kozí vlny. Od česanců a kudrlinek na předení, plstění a různé výtvarné techniky, přes upředenou přízi až po hotové výrobky z nich – čepice, rukavice, ponožky, šály, šátky, tkané koberce, vyčiněné kožešiny, plstěné dekorace a hračky.

 „Možnosti jsou v tomto nevyčerpatelné. Chováme ovce plemene merinolandchaf a jurské, mají krásně jemnou vlnu v béžové a světle a tmavě hnědé barvě. Angorská koza na sobě zase nosí mohér, který se stříhá jako u oveček,“ říká Jiřina Pařilová, která rukodělné výrobě propadla již v dětství. Postupem času začala zpracovávat také vlnu. Ručně.

„Na zpracování je třeba už myslet při způsobu chovu, aby se vlna stříhala v době, kdy je v nejlepším stavu a kvalitě. Při stříhání je třeba vlnu hned roztřídit a vyřadit tu zakrmenou, tedy plnou sena nebo bodláků, dále krátkou z břicha a noh a znečištěnou výkaly. Ta je velmi vhodná jako hnojivo a zároveň zadržuje vodu v květináčích, vyvýšených záhonech, sklenících a dá se s ní i mulčovat. Ostatní vlna je vhodná k ručnímu zpracování. Je to úžasný proces, kdy z té špinavé a páchnoucí hromádky získáte voňavý bílý nadýchaný obláček,“ popisuje chovatelka z Otinovsi.

Pokud se chcete se životem na ekofarmě seznámit na vlastní oči, lze si předem domluvit návštěvu. Kromě prohlídek hospodářství Pařilovi nabízejí také kurzy textilních řemesel, jako je předení, tkaní, přírodní barvení a síťování, nebo zpracování vlny. Zájemci se také svezou na koni.

„Krávy, koně, ovce, kozy – to všechno návštěvníci u nás uvidí, pohladí si je a dozví se něco z jejich života, čím se krmí a čím jsou užiteční. Mohou si také prohlédnout traktory a stroje, obilí, bylinky a zeleninu na poli, tu samozřejmě v sezóně. Ze dvora nabízíme sezónně brambory, jehněčí, skopové a hovězí maso, celoročně vejce, mléko, sušené bylinky a výrobky z ovčí vlny. Vše po předchozí telefonní domluvě. Bylinky a výrobky z vlny lze zakoupit i přes internet,“ dodává Jiřina Pařilová.

 

   vložil: Michal Záboj, redaktor / odbor vnějších vztahů

Sdílet odkaz na: Facebook Twitter