Pětice turistických jeskyní Moravského krasu zůstává stále uzavřená

Radost mají snad pouze netopýři, zimující v některých částech podzemních prostor, kteří mají zcela nerušený spánek delší. Jinak bylo zvykem, že jeskyně Balcarka a Kateřinská byly zavřené kvůli ochraně těchto létavců od prosince do února. Nyní jsou všechny jeskyně, s jen krátkou pauzou na počátku prosince, trvale uzavřeny již od poloviny října.

Ve zklidnělých podzemních prostorách si zakouzlila Paní zima a na mnohých místech se v zimě objevily krásné „ledouchy“, které by jinak návštěvníkům zavazely v prohlídce.

Jeskyni Kůlna vyzdobily ledouchy. FOTO: Správa jeskyní ČR

Zaměstnanci Správy jeskyní České republiky ale nespí. Například ve Sloupsko-šošůvských jeskyních (SŠJ) v Moravském krasu odklízejí škody po povodních v polovině října, kdy rozvodněný Sloupský potok zanesl jeskyně bahnem. Podzemní řečiště Sloupského potoka (který se o dva kilometry dál v podzemí stéká s Bílou vodou a dál teče podzemím jako krasové říčka Punkva) je v takzvaných Starých skalách, části SŠJ, ucpáno a pokud by přišla další povodeň, mohlo by napáchat nepříjemné škody.

Přes koryto potoka před jeskyní se musela udělat zděná hráz, aby se technika k jeskyni dostala. Turisté jinak chodí přes dřevěný most, který by ji neunesl. První část odklízecích prací se udělala v listopadu, pak ale musela být přerušena kvůli ochraně zimujících netopýrů a vrápenců. Po dokončení úklidu uvnitř jeskyní se bude pokračovat s odstraněním naplavených větví, stromů a bahna kolem skalního útvaru Hřebenáč. Tam ale bagr kvůli ochraně přírodní rezervace nemůže, bude nutné použít klasickou lidskou sílu, uklízet ručně.

Ledová výzdoba v Kateřinské jeskyni. FOTO: archiv Správy jeskyní ČR

V Kateřinské jeskyni čeká personál úklid areálu a oplach chodníků v jeskyni po natáčení filmu Kam motýli nelétají s Danielem Krejčíkem a Jiřím Vojtou v hlavní roli. Do mytí a úklidu jeskyně jako přípravy na otevření, až to epidemiologická situace umožní, se pustili i v jeskyni Balcarka u Ostrova u Macochy. Průběžně je zaměstnává i třídění archivů, knihovny, úklid garáže a skladu, vyřazování nefunkčního zařízení i malování v provozní budově. V jeskyni Výpustek u Křtin se v zimě věnovali přípravám nové „baterkové dobrodružné“ prohlídkové trasy podél vojenského krytu.

Ledová výzdoba v Kateřinské jeskyni. FOTO: archiv Správy jeskyní ČR

Nejvíce práce dá příprava na možnou sezonu v Punkevních jeskyních, kde kromě klasických prohlídkových chodníků je třeba udržovat i sedmimetrové elektrolodě, které návštěvníky vozí ze dna propasti Macochy po ponorné řece Punkvě přes zastávku v Masarykově dómu zpět na denní světlo.

V těchto dnech si punkevní plavba připomíná stoleté výročí: 30. března 1921 byla zpřístupněna první vodní část jeskyně od dnešního přístaviště po Masarykův dóm. Plulo se tehdy na čtyřech člunech, každý z nich pojal 16 osob. Dnes se této prohlídce říká zkrácená vodní plavba. Lodě byly nejprve dřevěné, odpichované vesly. Po druhé světové válce získaly motor. S pozdějším důrazem na ochranu přírody naftu nahradil na již kovových lodích pohon na elektrické baterie.

Značně opotřebované lodě sloužící každodenně od roku 1981 vystřídalo v roce 2017 pět zbrusu nových lodí se jmény, Absolon, Balcarka, Morava, Punkva a Wankel a v roce 2018 dalších pět Blansko, Kateřina, Macocha, Schopper a Svitava. Kapacitu mají stejně jako jejich předchůdkyně 18 cestujících. Současná legislativa požaduje pro jejich vedení stejné náročné kapitánské zkoušky, jako pro mnohem větší lodě například na přehradách či Vltavě a Labi.

Plavba tichou motorovou lodí v podzemí v současnosti nemá zřejmě ve střední Evropě obdoby. Ve slovenské jeskyni Domica už několik let nefunguje kvůli vyschnutí podzemního toku, v rakouském dole Seegrotte Hinterbrühl u Vídně byla před časem přerušena kvůli možné nebezpečnosti dolu. Na lodičkách se turisté sice svezou v německé jeskyni Friedrichshöhle, italských jeskyních Pertosa a Oliero, francouzském Padiracu a belgických jeskyních Neptune a Remouchamps, ve všech případech jsou ale lodě poháněny pouze lidskou silou – bidlem, rukami od stropu či tahem lana.

Pavel Gejdoš, mluvčí Správy jeskyní ČR

   vložil: Michal Záboj, redaktor / odbor vnějších vztahů