Pětice turistických jeskyní Moravského krasu zůstává stále uzavřená
9. dubna 2021, cestovní ruch, přečteno: 2009×
V březnu deset tisíc lidí, v dubnu třicet tisíc zájemců o prohlídku. Taková byla v minulých letech obvyklá návštěvnost pěti jeskyní Moravského krasu. Letos ale bohužel stále zůstávají vlivem pandemie jejich vchody zavřené. Průvodci nemají kvůli protiepidemickým opatřením možnost seznamovat nadšené turisty s tím, jak si voda po tisíciletí zakouzlila s vápencem.
Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.
Radost mají snad pouze netopýři, zimující v některých částech podzemních prostor, kteří mají zcela nerušený spánek delší. Jinak bylo zvykem, že jeskyně Balcarka a Kateřinská byly zavřené kvůli ochraně těchto létavců od prosince do února. Nyní jsou všechny jeskyně, s jen krátkou pauzou na počátku prosince, trvale uzavřeny již od poloviny října.
Ve zklidnělých podzemních prostorách si zakouzlila Paní zima a na mnohých místech se v zimě objevily krásné „ledouchy“, které by jinak návštěvníkům zavazely v prohlídce.
Jeskyni Kůlna vyzdobily ledouchy. FOTO: Správa jeskyní ČR
Zaměstnanci Správy jeskyní České republiky ale nespí. Například ve Sloupsko-šošůvských jeskyních (SŠJ) v Moravském krasu odklízejí škody po povodních v polovině října, kdy rozvodněný Sloupský potok zanesl jeskyně bahnem. Podzemní řečiště Sloupského potoka (který se o dva kilometry dál v podzemí stéká s Bílou vodou a dál teče podzemím jako krasové říčka Punkva) je v takzvaných Starých skalách, části SŠJ, ucpáno a pokud by přišla další povodeň, mohlo by napáchat nepříjemné škody.
Přes koryto potoka před jeskyní se musela udělat zděná hráz, aby se technika k jeskyni dostala. Turisté jinak chodí přes dřevěný most, který by ji neunesl. První část odklízecích prací se udělala v listopadu, pak ale musela být přerušena kvůli ochraně zimujících netopýrů a vrápenců. Po dokončení úklidu uvnitř jeskyní se bude pokračovat s odstraněním naplavených větví, stromů a bahna kolem skalního útvaru Hřebenáč. Tam ale bagr kvůli ochraně přírodní rezervace nemůže, bude nutné použít klasickou lidskou sílu, uklízet ručně.
Ledová výzdoba v Kateřinské jeskyni. FOTO: archiv Správy jeskyní ČR
V Kateřinské jeskyni čeká personál úklid areálu a oplach chodníků v jeskyni po natáčení filmu Kam motýli nelétají s Danielem Krejčíkem a Jiřím Vojtou v hlavní roli. Do mytí a úklidu jeskyně jako přípravy na otevření, až to epidemiologická situace umožní, se pustili i v jeskyni Balcarka u Ostrova u Macochy. Průběžně je zaměstnává i třídění archivů, knihovny, úklid garáže a skladu, vyřazování nefunkčního zařízení i malování v provozní budově. V jeskyni Výpustek u Křtin se v zimě věnovali přípravám nové „baterkové dobrodružné“ prohlídkové trasy podél vojenského krytu.
Ledová výzdoba v Kateřinské jeskyni. FOTO: archiv Správy jeskyní ČR
Nejvíce práce dá příprava na možnou sezonu v Punkevních jeskyních, kde kromě klasických prohlídkových chodníků je třeba udržovat i sedmimetrové elektrolodě, které návštěvníky vozí ze dna propasti Macochy po ponorné řece Punkvě přes zastávku v Masarykově dómu zpět na denní světlo.
V těchto dnech si punkevní plavba připomíná stoleté výročí: 30. března 1921 byla zpřístupněna první vodní část jeskyně od dnešního přístaviště po Masarykův dóm. Plulo se tehdy na čtyřech člunech, každý z nich pojal 16 osob. Dnes se této prohlídce říká zkrácená vodní plavba. Lodě byly nejprve dřevěné, odpichované vesly. Po druhé světové válce získaly motor. S pozdějším důrazem na ochranu přírody naftu nahradil na již kovových lodích pohon na elektrické baterie.
Značně opotřebované lodě sloužící každodenně od roku 1981 vystřídalo v roce 2017 pět zbrusu nových lodí se jmény, Absolon, Balcarka, Morava, Punkva a Wankel a v roce 2018 dalších pět Blansko, Kateřina, Macocha, Schopper a Svitava. Kapacitu mají stejně jako jejich předchůdkyně 18 cestujících. Současná legislativa požaduje pro jejich vedení stejné náročné kapitánské zkoušky, jako pro mnohem větší lodě například na přehradách či Vltavě a Labi.
Plavba tichou motorovou lodí v podzemí v současnosti nemá zřejmě ve střední Evropě obdoby. Ve slovenské jeskyni Domica už několik let nefunguje kvůli vyschnutí podzemního toku, v rakouském dole Seegrotte Hinterbrühl u Vídně byla před časem přerušena kvůli možné nebezpečnosti dolu. Na lodičkách se turisté sice svezou v německé jeskyni Friedrichshöhle, italských jeskyních Pertosa a Oliero, francouzském Padiracu a belgických jeskyních Neptune a Remouchamps, ve všech případech jsou ale lodě poháněny pouze lidskou silou – bidlem, rukami od stropu či tahem lana.
Pavel Gejdoš, mluvčí Správy jeskyní ČR
vložil: Michal Záboj, redaktor / odbor vnějších vztahů
Další články v kategorii „cestovní ruch“
1. června 2023
Do Moravského krasu opět jezdí Krasobus. Nabízí slevy na vstupné i na nákup zboží
8. dubna 2023
Salmové zvou k návštěvě Blanska i jeho okolí
3. dubna 2023
Sezonu v Moravském krasu zahájili rekordem: 465 korunovaných turistů a patnáct psů
26. března 2023
Setkání v pivovaru zahájí novou sezonu, na nádvoří se sejdou korunovaní turisté
6. března 2023
Sezonu tentokrát zahájí pokus o rekord v počtu korunovaných turistů
10. ledna 2023
Skončená sezóna jeskyní byla lepší než dvě covidové. Krasové podzemí zve turisty i v zimě
15. listopadu 2022
Blansko ožije tradičním festivalem Rajbas
20. října 2022
Blansko se představuje na veletrhu cestovního ruchu Regiontour
17. července 2022
Medvěd Bruno provede děti jeskyní Výpustek
9. července 2022
Podpořte Informační kancelář Blanka v anketě o oblíbené infocentrum roku