Lékárnu bude provozovat sama nemocnice

1. března 2006, ostatní, přečteno: 5085×

Každá věc, která přináší nějakou změnu a není včas vysvětlena, znamená živnou půdu pro dohady a „zaručené“ zprávy, které se šíří velmi rychle. Platí to samozřejmě i o situaci, jež se objevila kolem lékárny v budově městského zdravotnického zařízení, již vlastní a v nájmu provozuje Pharm. Dr. Jitka Navrkalová na základě smlouvy s Nemocnicí Blansko. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou a Rada města Blanska rozhodla, že nebude obnovena. A to přináší mnoho vzruchu. Proto jsme požádali o rozhovor na toto téma paní starostku PhDr. Jaroslavu Královou.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

„Smlouva končí 30. 6. letošního roku a měli jsme možnost buď vypsat nové výběrové řízení nebo dále lékárnu provozovat nemocnicí. Zadali jsme proto vedení nemocnice úkol, aby vyhodnotilo, co je pro ni přínosnější. Jestli nájem, který dostává od nájemce, nebo lékárnu provozovat. Výsledkem je závěr, že výhodnější je, když lékárnu bude nemocnice sama provozovat jako ústavní lékárnu. Proto Rada města Blanska rozhodla o tom, že bude dána výpověď a vedení nemocnice udělá všechny kroky k tomu, aby ústavní lékárna plynule navázala na provoz, který je, aby nebyli pacienti a zákazníci vystaveni problémům.“

Na zasedání zastupitelstva se o tomto rozhodnutí rady jednalo a bylo odsouhlaseno usnesení, podle kterého má rada města znovu předložit zastupitelstvu zprávu mj. o právní, ekonomické, provozní a odborné situaci v Nemocnici Blansko, zejména ve vazbě na rozhodnutí provozovat ústavní lékárnu.

„My jsme materiál nachystali,“ pokračuje paní starostka, „má jít do zastupitelstva jako informativní, protože toto všechno je v kompetenci rady a zastupitelstvo nemá ze zákona o obcích žádnou pravomoc zasahovat.“

Nabízí se otázka, v čem je výhodné provozovat lékárnu jako součást nemocnice?

„Lékárna je lukrativní činnost. Proč by zisk z lékárny neměla mít nemocnice? Byl by využit pro její prospěch. Nemocnice musí hledat ekonomické zdroje, abychom nemuseli provoz dokrývat z rozpočtu města.“

lékárna v Nemocnici Blansko
Lékárna v Nemocnici Blansko. Foto: S. Mrázek

Což by bylo divné, když město má šanci získat prostředky. Řekla jste, paní starostko, že nemocnice musí hledat zdroje, aby Město nemuselo přispívat na provoz. Znamená to, že by se Město vzdávalo pomoci?

„Zcela určitě se nebudeme vyhýbat tomu, aby z rozpočtu Města plynuly do nemocnice finanční prostředky na investice, ale chceme se ubránit tomu, aby z rozpočtu Města byl financován její provoz. Chceme, aby nemocnice hledala a nacházela rezervy ve svém provozu a činnosti. Jednou z rezerv je i provozování ústavní lékárny, které by mělo zajistit další finanční prostředky pro nemocnici. Některé provozy jsou ztrátové v systému ohodnocení výkonů, některé jsou naopak rentabilní. Ústavní lékárna v každé nemocnici je vždycky zisková. Chci také říci, že jako starostka musím hledat cesty, které jsou pro Město nejlepší, nejvýhodnější a kromě toho je také povinností Města pečovat o zachování a rozvoj svého majetku tak, aby byl využíván účelně a hospodárně.“

Poprosil jsem o vyjádření i paní MUDr. Ilonu Rybářovou, ředitelku Nemocnice Blansko, která po svém nástupu do funkce pro rok 2005 stanovila mj. jako cíl i dosažení ekonomické stabilizace nemocnice, což se podařilo nejrůznějšími organizačními prostředky, ale je nutné hledat i další zdroje.

„Mohu říci, že Nemocnice Blansko v loňském roce nedostala provozní nebo investiční dotaci ani od svého zřizovatele, ani od Krajského úřadu Jihomoravského kraje či ze státních prostředků. A přitom byla splněna nařízení vlády o úpravách platů zaměstnanců a další,“ zdůraznila paní ředitelka.

Výsledek analýzy byl jednoznačný?

„Po vyhodnocení veškerých ekonomických a provozních údajů, odborných potřeb propojení provozu lékárny a nemocnice, regulace nákladů na léčiva a nutného klinického servisu byl učiněn jediný závěr v tom smyslu, že opravdu nejlepším řešením je zřízení ústavní lékárny Nemocnice Blansko, která by se stala samostatným hospodářským střediskem.“

Co vás vede k tomuto konstatování?

„Lékárna jako součást nemocnice má lepší možnost komplexní spolupráce s jednotlivými odděleními nemocnice, která se promítne do úspor na léčiva a zdravotnické prostředky. Nezanedbatelné jsou úspory při nákupu velkých objemů léčiv a zdravotnických prostředků od přímých dodavatelů. Provozování ústavní lékárny přinese nemocnici kromě ekonomického efektu také další výhody, především úspory z přímého vlivu na snížení nákupních cen léčiv a účinnou možnost při řízení a regulaci spotřeby léčiv.“

Mohlo by být zavádějící, že půjde o ústavní, tedy nemocniční lékárnu. Komu bude poskytovat službu?

„Ústavní lékárna bude poskytovat lékárenskou péči hospitalizovaným i ambulantním pacientům, veřejnosti a nezdravotnickým subjektům.“

Považujete tedy rozhodnutí rady města, které vycházelo z rozboru předloženého Nemocnicí Blansko, za odpovídající?

„Řešení je v souladu se zájmy Města, tedy zřizovatele nemocnice. Všeobecně lze říci, že zřizovatelé nemocnic, ať jsou to města, krajské úřady, ale i ministerstvo zdravotnictví, kladou na účelnou farmakoterapii a optimální náklady na léčiva velkou pozornost a podporují myšlenku provozování ústavních lékáren.“

Zcela určitě bude „causa lékárna“ ještě dlouho na přetřesu, nutno však při ní vycházet z faktu, že končí smlouva, jejíž datování nebylo sjednáno ze dne na den, ale je známé už od jejího samotného počátku.