Stojí kostel sv. Martina na románské rotundě?

Na vstřícnou reakci student pozval do Blanska svého profesora Ungra, archeologa z Brna, a ten již při prvním letmém průzkumu zjistil podle zčásti odkrytého a neomítnutého zdiva v kostele, že jeho zadní zeď je původní románská. Z toho nejprve usuzoval, že původní kostel měl jen poloviční šíři toho dnešního. Na jeho návrh byl před Velikonocemi proveden radarový průzkum podlahy kostela a z toho vyšlo zajímavé zjištění, že původní kostel byl opravdu široký asi tak jako tento současný – což jsou podle prof. Ungra rozměry na svou dobu „nadlimitní“.

Tečkovaně je vyznačen odhadovaný půdorys původní rotundy.

Půdorys je dle odhadu výzkumníků zakončen půlkruhovým presbytářem asi ve dvou třetinách délky současné stavby. Zda to tak, je s určitostí může potvrdit jen archeologický průzkum, ale dle radaru jsou zdi až v hloubce kolem šesti metrů. Radarovým průzkumem se potvrdila i existence pozdější hrobky Gellhornů a ještě neznámý malý prostor – pravděpodobně hrob nějakého člověka asi uprostřed kostela.

„Na základě tohoto předběžného informačního průzkumu chceme pouvažovat, co dál. Vzhledem k tomu, že dosud šlo o ‚nedestruktivní archeologické metody‘, nebylo ještě nutné kontaktovat příslušné kompetentní orgány. To plánujeme až v nejbližší době, s ohledem na další vývoj archeologického výzkumu v kostele,“ předjímá další postup J. Kaňa.

Cílem případného dalšího výzkumu bude především zjistit, proč v Blansku vznikla tak velká kostelní stavba a jaký význam měla blanenská osada nejen pro biskupa Jindřicha, ale i pro tehdejší politickou a společenskou situaci na Moravě.