Nový ředitel Nemocnice Blansko: „Budeme se snažit dosáhnout na evropské peníze.“

8. listopadu 2007, ostatní, přečteno: 6380×

Nemocnice Blansko má nového ředitele. Stal se jím Ing. Milan Klusák. Usnesením č. 2 na svém 18. zasedání jej rada města jmenovala do funkce, a to s účinností od 17. 10. 2007. Předtím působil v celé řadě funkcí v Metře Blansko, od r. 1993 soukromě podnikal a v roce 2000 se stal vedoucím provozního úseku v záchranné službě v Blansku. V roce 2004 přešel společně s MUDr. Ilonou Rybářovou jako její blízký spolupracovník do Nemocnice Blansko.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

S jakou koncepcí jste se účastnil výběrového řízení na ředitele Nemocnice Blansko?

„Když jsem se rozhodoval, zda půjdu nebo nepůjdu do konkurzu, tak jsem si uvědomoval, co mám za sebou po boku paní doktorky Rybářové. Určitě jsem chtěl pokračovat v tom, co se za jejího působení v nemocnici podařilo udělat. Nebudou to tedy převratné změny, ale spíše kontinuální navázání na to, čeho bylo dosaženo. Vzhledem k chystaným změnám v rámci zdravotnictví v celé České republice bude nutné učinit některé kroky, které naše zařízení učiní konkurenceschopné vůči ostatním poskytovatelům zdravotní péče. Konkrétní kroky bych si nechal zatím pro sebe, protože představují jakési know-how, které bude možné zveřejnit až v době jejich realizace.“

Můžete představit nemocnici? Kolik má lůžek, zaměstnanců...

„Nemocnice Blansko je spíše menší nemocnicí ve srovnání s ostatními zdravotnickými zařízeními obdobného typu. Máme zde momentálně 215 lůžek, včetně dvou nových lůžek na právě otevřené JIP. Máme 390 stálých zaměstnanců, kteří vykonávají péči ve dvou základních medicínských oborech. Těmi jsou neurologie a interna. Navazujícím oborem je oddělení rehabilitační péče. Máme zde plicní a kožní oddělení, oddělení nukleární medicíny a celou řadu odborných ambulancí, které zde v nemocnici působí.“

Ing. Milan Klusák
Ředitel Nemocnice Blansko Ing. Milan Klusák. Foto: S. Mrázek

Jaká je aktuální finanční situace Nemocnice Blansko?

„Když jsme s MUDr. Rybářovou přišli do Nemocnice Blansko, byla ve čtyřmilionové provozní ztrátě. Opatřeními, která se uskutečnila v letech 2005–2006, se dosáhlo stabilizace financí nemocnice. V tuto chvíli je situace taková, že za období 1 – 7 jsme měli zisk asi 11 milionů Kč, který ovšem nevydrží do konce roku, protože máme samozřejmě povinnosti, které jsme nuceni vyrovnat. Např. pohledávka za zdravotní pojišťovnou Sport 4 miliony Kč, která sníží hospodářský výsledek. Dále záležitosti týkající se obnovy a oprav majetku. Předpokládáme, že budeme do konce roku nuceni zakoupit pro přístroj CT rentgenku, která stojí 1,5 mil. Kč. A pokud se podaří a zůstanou ještě nějaké peníze, tak bychom rádi přistoupili k obnově lůžkového fondu. Naše představa je pořídit ještě letos 60 lůžek.“

Jaké investice nyní probíhají nebo byly nedávno dokončeny?

„Tou nejzásadnější určitě byla rekonstrukce JIP interního oddělení, která skončila 19. 10. Teď už je plně v provozu. Nyní připravujeme personál, abychom ho zde doplnili a mohli službu poskytovat na všech sedmi lůžkách, což předpokládáme v dohledné době. Je prováděna výměna výtahů, a to v první etapě, která má být dokončena do 17. 12. letošního roku. Na ni naváže hned další etapa, v níž budou vyměněny zbývající čtyři výtahy. To by mělo být do půlky února příštího roku. V roce 2008 připravujeme plán včetně čerpání investičního fondu. Soustředit se budeme hlavně na investice, které bude možné hradit z prostředků Evropské unie. V tuto chvíli zpracováváme žádosti o ‚evropské peníze‘ a čekáme jen na výzvy, abychom mohli žádosti příslušným orgánům předložit.“

Můžete upřesnit programy, které hodlá Nemocnice Blansko využít?

„Rozpracovány máme dva programy. Jeden se týká úspory energií a je zaměřen na instalaci dvou kogeneračních jednotek, rekonstrukci teplovodního kanálu a zateplení všech budov v areálu Nemocnice Blansko. Druhá akce by se týkala digitalizace nemocnice, tzn. obnovy počítačové sítě a některých přístrojů tak, aby bylo možné v rámci digitalizace zapojit PACS (digitalizace RTG obrazu, uchovávání snímků) apod.“

Nemocnice má nevyužitý mamograf, ale v poslední době se hodně hovoří o tom, že by se situace mohla změnit k lepšímu...

„Není úplně pravda, že by mamograf nebyl využíván. Nemůžeme poskytovat screeningovou mamografii, ale provádíme tzv. diagnostickou mamografii. Těchto vyšetření se za rok dělá 600 – 800. Během posledních dvou a půl roku jsme usilovali právě o screeningovou mamografii, která byla nemocnici v r. 2004 komisí pro screening nádoru prsu odebrána. Dnes jsme v situaci, kdy nám podle neoficiálních zpráv komise mamografický screening umožní poskytovat. Bohužel jsme do této chvíle nedostali oficiální vyjádření ministerstva zdravotnictví.

My se samozřejmě připravujeme na to, abychom mohli screening od 1. 1. 2008 poskytovat. Máme za tím účelem mezi zaměstnanci odborného garanta, který je podmínkou poskytování této péče. Edukujeme náš personál tak, aby péči mohl poskytovat. Jsem přesvědčen, že se nám požadavky, které budou kladeny, abychom mohli screeningovou mamografii poskytovat, podaří zajistit a že splníme to, co se od nás očekává.“

Poměrně citlivou otázkou pro obyvatele je zajištění pohotovosti. Jak to vypadá se zajištěním pohotovosti v Blansku do budoucna?

„Lékařskou službu první pomoci v blanenském okresu zajišťuje zdravotnická záchranná služba, a to jak organizačně, tak i v rámci prostor, které k tomu má vyčleněny. Myslím, že pouze zubní pohotovost je organizována jinak, stomatology ve svých ambulancích v pravidelných obměnách. Zatím není zcela jasné, jak bude situace vypadat, ale podle neoficiálních vyjádření představitelů zdravotnictví Jihomoravského kraje lze očekávat, že dojde k redukci tohoto typu péče. Předpokládáme, že bude jedno pracoviště péče LSPP na sto tisíc obyvatel, což v podmínkách okresu Blansku bude vzhledem k umístění zřejmě v Boskovicích. Pokud by k tomuto došlo a v Blansku LSPP nefungovala, bude to znamenat vyšší nároky na zdravotní péči poskytovanou v Nemocnici Blansko, konkrétně v chirurgické ambulanci a ambulanci centrálního příjmu a byli bychom nuceni přijmout opatření, abychom tuto situaci zvládli.“

Některé nadstandardní služby si lze připlatit. Lze toto využít i v blanenské nemocnici?

„Samozřejmě. I když zákony, které budou umožňovat využívat nadstandardních služeb v mnohem větším rozsahu, budou teprve přijímány, tak už dnes jsou některé služby poskytovány nad rámec zdravotního pojištění. Tady bych zmínil především kožní oddělení, které provádí výkony nehrazené ze zdravotního pojištění, obdobně je tomu i v rehabilitačním oddělení v rámci ambulantního a vodoléčebného provozu. Máme i jedno nadstandardní lůžko v rámci lůžkové části rehabilitačního oddělení, kde má pacient možnost využít individuálního vybavení pokoje – přípojky k internetu, televize, nábytku, vlastního sociálního zařízení. Celkově je tento pokoj vybaven na vysoké úrovni.“

Plánuje se další rozšíření poskytovaných služeb, eventuálně ambulancí?

„To má dva aspekty. Jednak prostorové možnosti a pak ochota zdravotních pojišťoven tyto služby platit. V současné době nemáme možnost rozšířit nemocnici o další služby bez toho, abychom utlumili činnost jiné ambulance. Jako možnost se nabízí rozšíření prostor nadstavbou dvou podlaží nad spojovacím krčkem, ale vše je limitováno nasmlouvanými platbami od pojišťoven. Uvidíme, jaké možnosti nám přinesou v budoucnu nově schválené podmínky.“

Pracovní úspěchy v nové funkci popřál a za rozhovor poděkoval Stanislav Mrázek.