Nejvíce investic půjde na boj se suchem

„Rozdílná bude v příštím roce částka včetně daně, která bude až do května ve výši 106 korun za kubík. Od té doby ale začne platit menší daňová sazba, která částku zlevní o pět korun a navýšení ceny od té doby oproti letošnímu roku tak bude činit 1,55 Kč, tedy pouze procento a půl. V případě stočného se jedná o minimální cenu, kterou musí Svazek vodovodů v příštím roce dodržet z důvodu čerpání dotací. V minulosti se čerpaly stovky milionů na velmi potřebné akce, jako třeba výstavba a rekonstrukce mnoha kanalizací i čistíren odpadních vod podle požadavků Evropské unie. Podmínkou dotací byla mimo jiné povinnost dodržet vývoj ceny stočného na těchto hodnotách. Opačně by hrozilo, že musíme dotace vrátit,“ přiblížil tajemník Svazku vodovodů a kanalizací Petr Tioka.

Do boskovicko-blanenské soustavy patří i vodojem na Klepačově. Foto: O. Požár

Následující rok však bude také významně ovlivněn bojem proti přetrvávajícímu suchu. Ten se odrazí i do ceny vodného. „Přibližně třicet obcí našeho regionu je přímo nebo potenciálně ohroženo nedostatkem vody. Během minulých let se to týkalo například Krhova, Mladkova, Šebetova, Vranové, Skrchova, Uhřic, Žerůtek, Deštné, Dlouhé Lhoty, Kladorub a dalších obcí,“ vysvětlil ředitel boskovické divize Vodárenské akciové společnosti Petr Fiala.

Na hraně s dostatkem vody jsou podle něj namátkou Lažánky, Holštejn, Benešov, Kořenec a další lokality. „Potřebná opatření si žádají nemalé investice, jako například akce Pitná voda Jedovnicko za 230 milionů korun, se kterou začneme v příštím roce. U této akce jde konkrétně o velmi potřebné propojení boskovicko-blanenské a jedovnické vodovodní soustavy s následným napojením obcí ohrožených nedostatkem vody, napojením nových zdrojů vody do tohoto systému a rekonstrukce úpravny vody i dalších objektů,“ uvedl Petr Fiala.

Dále jsou podle něj ve výhledu životně důležité investice do již zmíněné nejdůležitější vodovodní soustavy, boskovicko-blanenské, na kterou jsou napojeni největší odběratelé regionu včetně nemocnic, škol a dalších klíčových veřejných zařízení. „Jde o přibližně pětašedesát tisíc obyvatel. Zde je třeba najít, odzkoušet a napojit další záložní zdroje vody, abychom byli připraveni na případný další pokles hladin podzemních vod ve zdrojích stávajících,“ vysvětlil Fiala.

(red)

vložil: Ondřej Požár, tiskový mluvčí