Pietním aktem si připomněli 75 let od konce 2. světové války

8. května 2020, kultura, přečteno: 1075×

Den, kdy nacistické Německo podepsalo v roce 1945 kapitulaci, dnes připomněl pietní akt u památníku osvobození. Zástupci vedení Blanska položili věnce k soše Rudoarmějce. Pietní akt se konal v komorním duchu a bez účasti veřejnosti. 75 let od konce druhé světové války připomněli také zástupci Českého svazu bojovníků za svobodu a legionářské obce, čestnou stáž u pomníku drželi blanenští skauti.

„Blansko bylo osvobozeno 9. května rána. Události z té doby si pravidelně připomínáme 8. května na Den osvobození. Výjimku jsme nechtěli udělat ani letos, byť kvůli mimořádným opatřením vlády a omezením souvisejícím s koronavirem jsme zvolili připomínku bez veřejnosti a hudebního doprovodu,“ uvedl starosta Jiří Crha.

Věnec k Památníku osvobození položil starosta Jiří Crha v doprovodu obou místostarostů – Františka Hasoně a Ivo Poláka.

K veřejnosti pak nepromluvil na místě, ale prostřednictvím blanenské televize, která z pietního aktu připravila reportáž.

Věnec představitelé města k soše Rudoarmějce položili přesně 65 let poté, co byla socha Rudoarmějce od akademického sochaře Antonína Kalvody slavnostně odhalen. V komorním duchu a bez účasti veřejnosti se dnes konají pietní akty i na dalších místech České republiky.

„Je na místě si takto významné výročí připomínat. Válka měla velké dopady i v Blansku,“ připomněl místostarosta Blanska Ivo Polák.

Konec války si připomněli také zástupci Českého svazu bojovníků za svobodu, legionářské obce a blanenští skauti.

Nejviditelněji bylo Blansko během 2. světové války poničeno na jejím sklonku, 25. dubna 1945, při náletu, který paradoxně provedla 218. bombardovací letecká divize Sovětské armády. Sovětští letci na město shodili na 300 kilogramů leteckých pum. Při náletech zemřelo 22 blanenských občanů a asi čtyřicítka německých vojáků. Nálet poškodil 126 domů, šest bylo zničeno úplně, citelný zásah utrpěl střed města, zasaženy byly budovy obecné i měšťanké školy, poničena byla radnice i pošta. V Ježkově továrně vypukl po náletu obrovský požár. 

Most u vlakové zastávky stejně jako u nádraží Němci na ústupu podminovali a zničili. FOTO: Archiv Muzea Blanenska

O další škody se postarali stahující se němečtí vojáci, kteří při ústupu vyhodili do povětří most přes řeku Svitavu u nádraží i vlakové zastávky. Podminovaný byl i vlečkový most Ježkovy továrny, ten se ale podařilo zachránit zásahem Karla Musila, který nálože zneškodnil.

K provizorní opravě, do které se pustili místní dobrovolníci, posloužil materiál z protitankových zátaras. Oprava byla hotová jen pár hodin po odpálení náloží, 9. května 1945. FOTO: Archiv Muzea Blanenska

Rudá armáda vstoupila do města 9. května 1945 dopoledne. Blanskem prošli ale  i rumunští vojáci. Lidé vycházeli do ulic a rozebírali protitankové zátarasy, částečně byly použity i na stavbu provizorního dřevěného mostu u vlakové zastávky, který se podařilo vybudovat ještě téhož dne tak, aby přes něj mohla projet sovětská vojenská technika.

Oběti 2. světové války v parčíku u Rudoarmějce připomíná pomník spoluobčanům padlým a umučeným v boji proti fašismu. Mezi nimi jsou i ti, kteří zemřeli při bombardování Blanska 25. dubna 1945.  FOTA: Pavla Komárková

 

   vložil: Pavla Komárková, vedoucí odboru / odbor vnějších vztahů

Sdílet odkaz na: Facebook Twitter