Přijďte si zasadit strom, zve autor projektu Stromy pro Moravský kras

Podél silnice se objeví třešně různých odrůd, některé pochází i přímo z našeho regionu. „Procházející určitě zaujme odrůda Rudické bílé, třešně, která má žluté plody, takže neláká ptáky. Špačci na ni vůbec nejdou,“ uvádí Zdeněk Špíšek, autor projektu Stromy pro Moravský kras a také letošní držitel Ceny rektora Univerzity Palackého v Olomouci za zásluhy v oblasti dobrovolnictví.

Projekt Stromy pro Moravský kras má na svém kontě výsadbu již více než osm tisíc stromů. FOTO: archiv Zdeňka Špíška

Projekt se snaží obnovit původní alej, která historicky vede od hájenky u Žižlavic až po konec Těchova. Zapojí se do něj i místní. „Výsadbu třešňové aleje máme naplánovanou na sobotu od 8:00 hodin. Sraz je na křižovatce Těchov – Obůrka u mateřské školy. Budeme rádi, když nám přijde pomoci široká veřejnost. Potřebujeme, aby i s sebou každý přinese vlastní nářadí (lopatu, rýč, kolečka, kbelík), rukavice a svačinu. Pitný režim zajistíme,“ vysvětluje Pavel Mikulášek z těchovského občanského aktivu, který se na výsadbě spolu s dobrovolnými hasiči z SDH Těchov a spolkem Stromy pro Moravský kras podílí.

Dobrovolníci by neměli zapomenout na reflexní vestu, ta je nutná vzhledem k tomu, že sázet se bude za provozu a projíždějící řidiče na pohyb v blízkosti vozovky upozorní jen dopravní značka omezující maximální rychlost.

Podobná výsadba se v okolí Těchova konala už loni, kdy dobrovolníci zasadili stromy v horní části Těchova podél silnice vedoucí na Sloup. Už v roce 2020 a 2021 se sázelo také na cestě z Nových Dvorů na Obůrku, kde Zdeněk Špíšek s partou dobrovolníků pod záštitou hnutí Horizont i s místními z Obůrky zasadil Salmovu alej blanenských osobností. Ta navazuje na původní lipovou alej vysazenou hrabětem Salmem. Stromořadí v 19. století lemovalo cestu až do Blanska. 

 „V sobotu budeme sázet alej v další části podél silnice z Těchova do Blanska, budeme ale dosazovat i starší výsadbu stromků, které jsou tu a tam u cesty. V horizontu několika let stejně zmizí, když teď zasadíme nové stromky vedle těch starých, umožníme jim lepší aklimatizaci,“ vysvětluje Zdeněk Špíšek. Význam nových stromů je podle něj v tom, že zadržují vodu v krajině, zvyšují biodiverzitu a zajišťují přirozenou hranici mezi CHKO a vnější kulturní krajinou.

Zapojení místních není náhodné. Dobrovolní hasiči z Těchova se totiž stejně jako loni postarají o zavlažování nově vysazených stromů. Zapojí se i SDH Klepčov. „K zalití takové aleje je potřeba asi 40 litrů vody. V tom nám hodně pomáhají klepačovští hasiči, kteří vlastní cisternu s vodou. My jim naopak pomáháme se samotným zavlažováním,“ popisuje Pavel Mikulášek.

„Vloni jsme vysázeli u Těchova a Vavřince kolem 150 třešní. Uschlo nám jen 15 stromků, což je vzhledem k tomu, že pracujeme s rostlinným živým materiálem, výborný výsledek,“ pochvaluje si Špíšek.

Stromy pro Moravský kras je dlouhodobý dobrovolnický projekt v rámci festivalu Rajbas, jehož smyslem není jen péče o krajinu, ale také snaha vyvolat u místních obyvatel zodpovědnost za krajinu kolem nás. Samotnou výsadbou nových stromů to pro dobrovolníky ze spolku Stromy pro Moravský kras nekončí.

„Pod projektem Stromy pro Moravský kras už sedmým rokem sázíme stromy do volné krajiny, pořádáme ale také workshopy zaměřené na výsadbu, řez a péči o stromy. Do volné krajiny jsme zasadili na osm tisíc stromů na území Moravského krasu a také Bílých Karpat. Dodnes se o ně staráme, průběžně je kontrolujeme, provádíme zálivku a řezy stromů, zvlášť u větších stromů,“ říká Zdeněk Špíšek.

V okolí Moravského krasu byla díky projektu vysazena celá řada převážně ovocných stromů, kromě třešňové aleje na cestě z Podlesí na Těchov nebo lip u Nových Dvorů, rostou třešně u Veselice, slivoně mezi Veselicí a Vavřincem i ve Vavřinci a ve Sloupě. Dobrovolníci se starají také o stromy v oblasti Vilémovic, Rudice, Habrůvky, Šošůvky, Žďáru, Josefova a Krásenska.

Zdrojů, ze kterých Špíšek čerpá finance na projekt je hned několik. Spolupracuje s pobočkou Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, místní pobočkou CHKO Moravského krasu, Nadací Partnerství, Sázíme stromy atp. Podporu našel i u soukromých firem.

Granty zaplatí materiál, ale ne práci. Projekt Stromy pro Moravský kras je založený na tom, že se při výsadbě setkávají lidé. Logicky tím získávají i vazbu k životnímu prostředí a svému okolí.

Kdo by se chtěl dobrovolnicky zapojit a nehodí se mu sobota, může se do akce Stromy pro Moravský kras připojit v neděli 22. října, na kterou je naplánovaná výsadba ve Spešově. Sraz je v 8:00 hodin u hřbitova. Budou se sázet oskeruše, jabloň, babyka. Výsadba je ideální také pro rodiny s dětmi, probíhat totiž bude na louce.  

V letošním roce se Špíšek s dobrovolníky chystá vysadit stromovou alej ještě u Ostrova u Macochy. Alej bude věnovaná jeskyňářům, které zasvětili svůj výzkum Amatérské jeskyni.

FOTOGALERIE
Bez dobrovolníků a hasičů by to nešlo, říká autor projektu Stromy pro Moravský kras

Nová třešňová alej vznikne mezi Blanskem a Těchovem. FOTO: archiv Zdeňka Špíška

Celkem fotografií:  7

   vložil: Renata Spotzová, redaktorka / tiskové oddělení