Blanenští pomáhají tříděním hliníku přírodě i potřebným

30. listopadu 2012, tiskové zprávy, přečteno: 3276×

Víc jak deset let mohou Blanenští třídit drobný hliníkový odpad (plechovky od piva, víčka od jogurtů, obaly od másla a sýrů apod.) a přispívat tak nejen k ochraně přírody, ale i k zlepšování lidských osudů. Umožňuje jim to Městská knihovna Blansko a blanenská Základní škola TGM.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

Článek měl omezenou platnost.
Informace v něm uvedené nemusí být již aktuální.

Peníze získané z prodeje hliníku putují na podporu humanitárního Hnutí na vlastních nohou. Nic z toho by nebylo nebýt jedné angažované učitelky, otevřeného ředitele knihovny, dvou ochotných školníků, jedné uklízečky, místní neziskové organizace a bez mnoha Blanenských, kteří hliník třídí.

Třídění obalů od čokolád, víček od jogurtů, plechovek od piva nebo obalů od tavených sýrů se může zdát zbytečné. Proč si doma hledat další místo pro další tříděnou komoditu, když odpadu v podobě drobného hliníku nám vznikne jen menší hromádka?

Zpracování hliníku je pro přírodu nesmírně zatěžující hned v několika rovinách. Pro získání jedné tuny hliníku jsou nutné čtyři tuny bauxitu – rudy těžené v zahraničních povrchových dolech, které poškozují krajinu. Při zpracování unikají emise fluoru způsobující alergie a dochází ke spotřebě velkého množství energie. Na výrobu např. jedné plechovky se spotřebuje ropa, která by plechovku zaplnila z poloviny. Opětovným využitím hliníku a recyklací se energetická náročnost dramaticky snižuje – úspora činí 95 % energie oproti výrobě hliníku z bauxitu. Ačkoliv je pro životní prostředí nejlepší variantou se hliníku vyhýbat, ne vždy je to možné, proto je řešením jej alespoň třídit.

Třídění drobného nebo-li tenkostěnného hliníku není samozřejmostí a v mnoha městech nefunguje. V Blansku se však hliník třídí už přes deset let. Projekt iniciovalo Ekocentrum Blansko a sběrná nádoba byla první rok v blanenském kině a poté putovala v roce 2003 do Městské knihovny Blansko.

O dva roky později došlo také k realizaci dalšího projektu (uskutečnil se v pěti třídách blanenské zákl. školy TGM) pod názvem „Hliník se neodstěhoval do Humpolce“.

K myšlence třídění hliníkového odpadu se tedy připojila i ZŠ TGM zásluhou paní učitelky Gabriely Vašíkové. Ta nadchla pro třídění celou školu, uspořádala výukové programy pro žáky, zajistila odkup hliníku a přesvědčila zaměstnance školy – školníka Jaromíra Nováka a údržbáře Jiřího Košáka, aby hliník z knihovny odnášeli.

„Škola ročně získá několik tisíc korun navíc, které posílá na konto humanitárního sdružení Hnutí na vlastních nohou. Sesbíraný hliník od Blanenských tak např. pomohl zavést vodu do Afghanistánu.“ zmiňuje Gabriela Vašíková.

Sběr hliníku v Knihovně Blansko

Projekt by však nebyl možný bez instituce, která by souhlasila s umístěním sběrné nádoby ve svých volně dostupných prostorách s ideální lokací v centru města. Tou je v Blansku místní městská knihovna.

Původně sem Ekocentrum Ulita umístilo originální, ručně vyzdobenou sběrnou nádobu, která poutala pozornost návštěvníků knihovny stoupajících po schodech. Nyní, zejména z praktických důvodů, zde najdete zcela standardní odpadkový koš.

Ačkoliv má Městská knihovna Blansko jiné poslání, než být sběrným místem, docenila ekologický i humanitární význam třídění hliníku a motivovala své zaměstnance ke spolupráci.

Samotnou možnost třídění hliníku v knihovně využívají čím dál víc i Blanenští, počet vytříděných pytlů s tenkostěnným hliníkem roste rok od roku. Průměrná domácnost vyprodukuje za rok sice něco přes tři kilogramy drobného hliníkového odpadu, v součtu jde však o nezanedbatelné množství. Za letošní rok blanenská ZŠ TGM vysbírala neuvěřitelných 350 kg hliníku.

Monika Popelková, Ekocentrum Blansko

Mgr. Gabriela Vašíková, ZŠ TGM Blansko

Mgr. Pavel Přikryl, ředitel Městské knihovny Blansko

 
Sdílet odkaz na: Facebook Twitter