Blanenský uličník – Jiráskova

15. března 2014, historie, přečteno: 1541×

Jiráskova ulice vede z ulice Sukovy rovnoběžně s ulicí Bezručovou a slepě končí u domu č. p. 48.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

Alois Jirásek byl český prozaik, dramatik, představitel realismu a politik. Jeho dílo obsahuje 25 velkých románů, 49 povídek, 13 dramat a dva svazky pamětí. Svým dílem obsáhl takřka celé dějiny českého národa. Jiráskovo dílo však nelze chápat jako zcela historicky věrné. Často jím byla skutečnost idealizována či jinak pozměněna.

Narodil se v pohorském městečku Hronov 23. srpna 1851. Jeho otec Josef Jirásek při svém hospodářství byl i pekařem, ačkoli byl vyučený tkadlec. Matka se jmenovala Vincencie, rodným příjmením Prouzová. Alois měl osm sourozenců, z nichž pět se dožilo dospělosti. Jeho otec si vysoce cenil vzdělání, proto syna poslal na studia.

Nejprve navštěvoval školu v Hronově a od roku 1862 docházel do broumovské školy. Zde se seznamoval s němčinou. V roce 1863 se stal primánem německého benediktinského gymnázia v Broumově. Dále studoval na českém gymnáziu v Hradci Králové, kde byl studentem i jeho bratranec Adolf Prouza, se kterým Jirásek dokonce hrál ochotnické divadlo a půjčoval si od něho knihy. Na filosofické fakultě pražské univerzity studoval Jirásek tři roky historii a školu zakončil roku 1874. Prvním jeho místem bylo suplentské místo na gymnáziu v Litomyšli, kde strávil čtrnáct let a kde vznikla velká část jeho tvorby.

ulice Jiráskova
Ulice Jiráskova.

V roce 1879 se Alois Jirásek oženil s Marií Podhájskou. Z tohoto manželství měl sedm dětí, avšak dcera Marie zemřela v roce 1885 jako malé dítě, což ho dost poznamenalo. Manželé bydleli nejprve na náměstí v Litomyšli. Jirásek rád chodíval i na výlety po okolí. Zdejší vesnice mu poskytly hodně co se týče národopisného studia. V této době psal menší práce pro časopisy Lumír, Světozor, Zlatou Prahu, Květy. Od roku 1888 bydlel v Praze. Přibližně od roku 1909 žil pak na služebním odpočinku střídavě v Praze a v Hronově.

Jeho tvorbu lze rozdělit do tří oblastí: rané povídkové a románové tvorby, tvorba zaměřená na postižení lidských osudů a oblast románových kronik.
Historik a realista Jirásek začal svoji literární dráhu básněmi. Pro jeho vývoj je důležitá jeho první próza Povídky z hor. První historickou povídkou byla ale Viktora (1874).

V polovině 80. let šlo Jiráskovi o spojení uměleckého tvaru s historickou věrností. Velká díla s využitím historických motivů 80.–90. let 19. století vznikala převážně až po jeho odchodu z Litomyšle do Prahy (1888). Obsahem Jiráskova díla jsou dějiny českého lidu: dějiny náboženského a kulturního vývoje. Období předkřesťanských dějin ztvárnil v knize Staré pověsti české, která sama mu zajistila nesmrtelnost. Budeme-li postupovat po staletích, jeho tvorba byla následovná:

Do 10. století, do počátku křesťanství, spadá Nevolnice. Ve 13. století, za vlády Přemysla Otakara II., v době bitvy na Moravském poli a po ní, se odehrává děj Obětovaného. Na sklonku 14. století se odehrává hra Kolébka. Předzvěstí náboženských a národních bojů za Václava IV. (na přelomu 14.–15. století) se odehrává trilogie Mezi proudy -  Jirásek zde chtěl vylíčit počátky husitství.  Za bouří husitských se odehrává trilogie Proti všem. Nejvýznačnější postavy husitské doby jej inspirovaly k historickým dramatům: Jan Hus, Jan Žižka a Jan Roháč.

Dobu českých polipanských výbojů v Uhrách a na Slovensku za Ladislava Pohrobka líčí trilogie Bratrstvo. Příhody českého poselstva Jiřího z Poděbrad na cestě do západních zemí líčí v díle Z Čech až na konec světa. Rokem 1460 začíná román odehrávající se za kralování Jiřího z Poděbrad – Husitský král, který zůstal nedokončen.

Z pobělohorského období pochází Viktora (1620) a zejména Skály (1626-1680) a Psohlavci (1693-1695). Do 18. století dějem spadají Skaláci (1763–1781) a Temno (1723–1729). Rokokově vyzdobena je alegorická pohádka Lucerna. Následuje celá řada dalších děl. Téma národního obrození  zpracoval Jirásek ve svém největším díle F. L. Věk (1769–1814) či U nás. Do roku 1848 směřuje např. Filosofská historie.

V roce 1917 podepsal Jirásek Manifest českých spisovatelů, v němž se vyslovil k vytvoření samostatné republiky. V samostatné republice byl pak zvolen senátorem. Mezi jeho přátele patřili například  J. V. Myslbek, J. V. Sládek, Jaroslav Vrchlický, Zikmund Winter, Mikoláš Aleš či J. S. Machar. Několikrát byl Jirásek dokonce navržen na Nobelovu cenu.

Zemřel 12.03.1930 ve věku 78 let v Praze a je pohřben v rodném Hronově.

Pavlína Lesová
Muzeum Blansko