Vzácný nález praporu Veteránského spolku v Blansku z r. 1872

Veteránský spolek v Blansku vznikl pouhých šest let po prohrané prusko-rakouské válce, takže sdružoval mj. řadu vojáků, kteří prošli strašnou bitvou u Hradce Králové a dalšími střety s pruskou armádou. Členové blanenského veteránského spolku se v malebných stejnokrojích účastnili oslav státních i církevních svátků(např. vystupovali každoročně při oslavách narozenin císaře Františka Josefa I.) i vojenských a civilních pohřbů.

Spolek se podílel např. na rozloučení s císařem Františkem Josefem I. a španělským králem Alfonsem po skončení císařských manévrů, konaných v okolí Jedovnic v r. 1884. Veteránský spolek v Blansku udržoval úzké kontakty se sousedním veteránským spolkem císaře Maxmiliána Mexického v Rájci. Patronát nad oběma spolky přijali na žádost jejich členů Salmové.

Prapor spolku je černožluté barvy (žlutá a černá byly barvy habsburské monarchie) a nese na jedné straně obraz patrona spolku sv. Martina, dělícího se o svůj plášť s žebrákem; a na druhé straně znak rakouského císařství s iniciálami FJI (František Josef I.). Do žerdi praporu jsou vsazeny kovové štítky se jmény zasloužilých členů a funkcionářů spolku (kmotrů a donátorů praporu).

Nacházíme zde podstatnou část tehdejší blanenské honorace i několik význačných osobností z okolí Blanska. Na štítcích figurují jména jako: blanenský farář J. N. Kraus, kooperátor Maluschinski, kněžna Salmová, starohrabě Salm, hrabě Dubský z Lysic, okresní hejtman Souček, okresní soudce Hoyenauer, předseda spolku Schaumann, továrník Mayer, blanenský starosta Matuška, obecní radní K. Ježek a V. Kretz, a další. Svinutý prapor je vsunut do černého pouzdra, jež nese nápis Veteránský spolek v Blansku 1872.

Spolek patřil k nejstarším v Blansku (starší byly pouze Sbor horníků, hutníků a strojníků; Čtenářsko-pěvecký spolek Rastislav, Občanská záložna a Občanská beseda) a měl početné členstvo. Na začátku čítal 138 osob. O několik let později vzrostl počet jeho členů na 230, na přelomu 19. a 20. století však již členstva ubývalo. Spolek působil v Blansku až do I. světové války. Za I. světové války se dobrovolně rozešel a po r. 1918 již nebyl obnoven, protože v nové Československé republice nebylo pro pěstování habsburského patriotismu a vojenských tradic někdejší monarchie místo.

Blanenští vysloužilci proto uložili svůj prapor v blanenském farním kostele. Zde byl uschován ještě roku 1926, kdy psal Pilnáček své Dějiny města Blanska a okolních hradů. Od té doby byl prapor nezvěstný a na jeho existenci se na řadu desetiletí zapomnělo. Před několika dny byl nečekaně po téměř 80 letech nalezen při úklidu blanenské fary. P. Jiřímu Kaňovi, současnému blanenskému faráři, náleží za jeho předání Muzeu Blansko velký dík. Prapor bude jako význačná památka dějin Blanska vystaven jako jeden z hlavních exponátů v připravované stálé expozici k dějinám Blanska.

Mgr. Pavel Košťál