Karel Absolon a Moravský Kras – část 1. – výzkumy ve sloupských jeskyních

15. dubna 2004, historie, přečteno: 5009×

Ve Zpravodaji města Blanska vycházel cyklus článků o významných objevitelských osobnostech Moravského krasu. Jedním z nich byl i cyklus věnovaný osobnosti prof. Karla Absolona, jehož průzkumná činnost znamenala významný přelom ve snahách o odhalení tajemství jeskynních systémů Moravského krasu.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

Karel Absolon měl vztah k přírodním vědám a k speleologické činnosti doslova v krvi — byl vnukem Dr. Jindřicha Wankla. Narodil se 16. 6. 1877 v Boskovicích v rodině lékaře Dr. Vilibalda Absolona a jeho manželky Karoliny roz. Wankelové. Jindřich Wankel měl na výchovu Karla Absolona značný vliv, a to zvláště po smrti Absolonova otce, který zemřel, když bylo chlapci pouhých pět let. R. 1899 zahájil Absolon studium přírodních věd a geografie na filosofické fakultě pražské univerzity. R. 1903 složil rigorózní zkoušky z geografie, geologie a filosofie a byl promován na doktora filosofie.

Výzkumu jeskyní Moravského krasu se Absolon začal věnovat ještě před svým přijetím na univerzitu (r. 1897). Zpočátku se zaměřoval hlavně na problematiku jeskynní fauny. Bohatý zoologický materiál mu poskytla zejména stará Kateřinská jeskyně. Výsledky svého bádání publikoval nejprve ve Věstníku Klubu přírodovědeckého v Prostějově a v „Zoologischer Anzeiger“ nebo je zpřístupňoval odborné i širší veřejnosti formou přednášek. Např. na pátém zoologickém kongresu v Berlíně vystoupil s přednáškou o moravských jeskynních šupinuškách a chvostoskocích.

Současně s přírodovědeckým průzkumem se Absolon pustil i do vlastní speleologické činnosti, v níž navázal na výzkumy svého děda a jeho spolupracovníků. Jako první velkou akci se rozhodl uskutečnit sestup do spodních pater Sloupských jeskyní. Bylo to čtyřicet let poté, co Jindřich Wankel vykonal celkem osm sestupů do těchto míst. V zimě roku 1897 podnikl Absolon první výpravu do Sloupských jeskyní, kde jej zaujalo zejména tzv. Wankelovo jezírko. Jeho tajemství mu nedává spát, a proto v srpnu 1899 nechává sbít jednoduchý vor a pouští se na něm do důkladnějšího zkoumání vod jezírka.

Zároveň se se svými spolupracovníky, mezi nimiž byli i známí sloupští „skalní duchové“ V. Sedlák a J. Klusák, věnuje dalšímu postupu ve Sloupských jeskyních. Průboje v letech 1899 — 1904 měly za následek objev celého komplexu dosud neznámých chodeb a jeskyní, který byl nazván jeskyněmi Wankelovými. Klíčovou událostí těchto let se ale stalo objevení (resp. znovuobjevení) Nagelovy propasti, k němuž došlo ve dnech 25. — 27. srpna 1900. Tato propast patří k nejhlubším jeskynním propastem vůbec.

Karel Absolon se zasadil o její zpřístupnění veřejnosti, k němuž došlo r. 1908, přičemž náklady nesl odbor Klubu českých turistů v Boskovicích a obec Sloup.

Nagelova propast se stala východiskem dalšího postupu, při němž byly r. 1903 objeveny Netopýří jeskyně (dostaly název podle velkého množství netopýrů druhu Vespertilio murinus, kteří zde měli svůj domov). O rok dříve, r. 1902, prozkoumal Absolon také spodní patra Kůlny, jež dostaly jméno Křížovy jeskyně.

Zatímco se Absolon věnoval průzkumu spodních i horních pater Sloupských jeskyní, dokončil po mnohaletém úsilí r. 1905 J. Broušek otevření nové Šošůvské jeskyně. Již r. 1902 předložil Karel Absolon návrh, aby byly dosud roztříštěné jeskynní partie sloučeny v jeden celek a takto zpřístupněny turistům. Trvalo však ještě dvacet let, než byly tyto plány realizovány. R. 1923 došlo k zpřístupnění sloupských Starých skal a Eliščiny jeskyně a šošůvských Brouškových jeskyní, které byly propojeny umělými průkopy v jeden rozsáhlý okruh, jenž se brzy stal předmětem obdivu široké veřejnosti.

Mgr. Pavel Košťál

 
Sdílet odkaz na: Facebook Twitter