Karel Absolon a Moravský Kras – část 2. – výzkumy na Holštejnsku

18. května 2004, historie, přečteno: 5132×

Holštejnskou kotlinu označil Karel Absolon ve svém stěžejním díle Moravský kras za svůj „nejzamilovanější kout Moravského krasu“. V téže knize napsal, že ani v zahraničí nepoznal tak typický příklad poloslepého krasového údolí, jako je Holštejnská kotlina.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

Klíčem do jeskynního světa pod Holštejnem je tzv. Rasovna — mohutný ponor potoka Bílé vody. První průboj do Rasovny se zdařil v r. 1858 Jindřichu Wankelovi, který využil tehdejšího mimořádného sucha a objevil se svými spolupracovníky rozsáhlé jeskynní prostory. Po něm se o sestup do Rasovny pokusili Dr. M. Kříž, F. Koudelka a R. Trampler. Žádný z nich však původní Wankelův výzkum nepřekonal. Tajemství nových, dosud neobjevených prostor zlákalo v r. 1899 i mladého Karla Absolona, který stejně jako jeho děd Wankel využil k exploraci období, kdy řečiště Bílé vody bylo takřka vyschlé. Relativně velké jezírko v Rasovně mu však zabránilo v postupu, který mohl být za lepších technických podmínek obnoven až v srpnu 1902. Při této druhé expedici se mu podařilo dostat se do většiny prostor, prozkoumaných před 44 lety Wankelem.

Holštejn — rasovna
Holštejn — koryto potoka
a cesta k rasovně (propadání).
Foto: S. Mrázek

Na první dvě výpravy navázalo několik dalších expedicí v letech 1904 — 1905. V létě 1904 panovalo mimořádné sucho, takže Bílá voda netekla svým řečištěm celých šest týdnů. Absolon a jeho spolupracovníci se pokusili proniknout do tzv. Marianovské chodby, ale byli zadrženi kluzkým skalním stupněm 4 metry vysokým. Zato se jim podařilo proniknout do Kolmé propasti a objevit horní patra Rasovny o celkové délce více než 170 m. V srpnu 1905 bylo postoupeno v Marianovské chodbě a objeveny nové prostory, navazující na ní. Byla objevena také střední patra Rasovny.

V letech 1899 — 1905 podnikl Absolon celkem 18 expedicí do Rasovny. Jejich celkovým výsledkem bylo objevení a prozkoumání téměř 700 m dosud neznámých chodeb a prostor, čímž se známý rozsah Rasovny zvětšil z původních 395 m zachycených v mapě Wankel — Mládkově na 1060 m. Výzkum Rasovny, jíž považoval za unikátní objekt pro studium krasových jevů, byl pro Absolona jedinečnou životní školou.

Ve stejném roce, kdy se pustil do průzkumu Rasovny (1899), začal Absolon spolu s F. Koudelkou zkoumat i jeskyni Starou Rasovnu neboli Zbořisko. Při tomto prvním výzkumu objevil Koudelka tzv. Trativodnou chodbu. Další prostory se podařilo objevit Absolonovi, a to až v červenci 1904, kdy byla nalezena cesta do tzv. Marmitového bludiště, jež bylo důkladně prozkoumáno o dva roky později v dubnu 1906.

Holštejn — obec
Pohled na obec Holštejn od hradu. Foto: S. Mrázek

Z dalších krasových jevů Holštejnska zaujala Karla Absolona problematika Plánivského údolí, v němž se nalézá propadání, o němž nebylo známo, kam ústí. Absolon se pokusil se svými pomocníky proniknout do podzemí r. 1905 horním otvorem propadání, majícím odvodňovací funkci při jarním tání sněhu. Explorátoři se spustili do skalního dómu, další postup jim však znemožnila úzká puklina s vodopádem. O další průnik do Plánivského propadání se pokusil v l. 1916 — 1921 několikrát Vladimír Brandstätter se svými druhy, všechny pokusy však skončily nezdarem. K průniku těmito místy došlo až o mnoho let později v r. 1943. Tehdy se díky horolezecké technice a lezeckým schopnostem podařilo Ottovi Ondrouškovi a Dr. Sušilovi protlačit puklinou a dostat se do dalších prostor. Následovaly nové, pečlivě připravené, avšak fyzicky velmi náročné průboje, jež měly za následek objevení Stříbrného dómu, Hlinitého dómu, Ondrouškova dómu a dalších podzemních prostor. Tak byl, ovšem již bez Absolonovy osobní účasti, průzkum této zajímavé lokality Moravského krasu dovršen.

Mgr. Pavel Košťál

 
Sdílet odkaz na: Facebook Twitter