Občan a mimořádné situace – díl dvanáctý a poslední: Financování krizového řízení

Úkol vyčlenit dostatečný objem finančních prostředků pro přípravu na krizové situace leží ve většině zemí, ČR nevyjímaje, především na bedrech státu a územních samospráv. Výdaje na krizové řízení a další opatření pro zabránění nebo zmírnění škod vzniklých při mimořádné události jdou proto především k tíži státního rozpočtu a rozpočtů krajů a obcí. Mluvíme tu o tzv. systému veřejných financí. Důležitou složkou tohoto systému jsou i nejrůznější státní účelové fondy, z nichž mohou být finanční prostředky čerpány na konkrétní projekty. (Státní fond rozvoje bydlení, Státní fond životního prostředí...)

Nejprve se zaměřme na finance poskytované státem. Kromě prostředků, které každoročně ze státního rozpočtu získávají na krizové řízení jednotlivá ministerstva (vnitra, obrany, dopravy, zdravotnictví...), vytváří Ministerstvo financí podle zákona č. 240/2000 Sb. v platném znění (krizový zákon) a zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech ve spolupráci s Ministerstvem vnitra v rozpočtové kapitole všeobecná pokladní správa účelovou rezervu finančních prostředků využitelnou i na řešení krizových situací. Tato rezerva činí nejméně 0,3 % výdajů státního rozpočtu v daném roce.

Důležitým nástrojem státního financování krizového řízení jsou i rozpočtová opatření (úspory výdajů, přesuny finančních prostředků, povolené překročení určitých výdajů atd.) Tato opatření se využila především při povodních v roce 2002. Tehdy byly v rámci státního rozpočtu dosaženy úspory přes 1 miliardu korun a o další 3 miliardy byly dále navýšeny jeho příjmy a výdaje (ze státních dluhopisů). Všechny takto získané prostředky byly okamžitě předurčeny na úhradu nákladů spjatých s prvními opatřeními po povodních.

Na řešení krizových situací se svými rozpočty ale podílí i kraje a obce. (Podle krizového zákona např. v době krizové situace náklady vynaložené na provedení opatření stanovených obcí hradí obec z obecního rozpočtu.) Kraje a obce také po vzniku mimořádné události zprostředkovávají finanční pomoc ze zdrojů státního rozpočtu vůči obyvatelstvu na svém území a často ze svých rozpočtů rovněž dobrovolně přispívají na humanitární a sociální účely.

Základní způsoby financování krizových situací a odstraňování škod v ČR můžeme tedy stanovit takto:

• prostředky v jednotlivých rozpočtových kapitolách resortů vlády
• vládní rozpočtová rezerva
• výdajové restrikce ve státním rozpočtu
• vydání státních dluhopisů (Bylo použito i při povodni na Moravě v roce 1997.)
• zdroje ze státních fondů
• rozpočty krajů a obcí
• dary od domácích fyzických a právnických osob
• dary ze zahraničí (EU, jiné státy)
• Fond solidarity EU (ČR v roce 2002 získala 129 milionů EUR)
• půjčka ze zahraničí (ČR získala od Evropské investiční banky po povodních 2002 úvěr 12 mld. Kč)
• pojištění (V roce 1997 hradily pojišťovny jen asi 16 % vzniklých škod. V roce 2002 už 50 % škod.)

Vynakládání těchto nemalých finančních prostředků na opatření pro řešení mimořádné události a likvidaci jejích následků samozřejmě podléhá přísné kontrole. Tu zabezpečuje především Ministerstvo financí, dále Ministerstvo pro místní rozvoj a Nejvyšší kontrolní úřad. Obce a kraje kontrolují zase účelnost vynaložení prostředků z jejich rozpočtů.

Mgr. Jiří Kučera
tajemník bezpečnostní rady Města Blansko