Karel Jaroslav Maška (28. srpna 1851 – 6. února 1916)

4. března 2007, historie, přečteno: 5559×

Karel Jaroslav Maška se narodil v Blansku 28. srpna 1851 v domě č. popisné 115. Jeho rodný dům dodnes připomíná pamětní deska umístěná na obchodním domě Centrum na Rožmitálově ulici. Maška studoval nejprve na reálce a na technice v Brně, později na vídeňské univerzitě, kde studia ukončil roku 1877 státní profesorskou zkouškou z matematiky a deskriptivní geometrie pro české a německé střední školy.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

Karel Jaroslav Maška

Po svých studiích se stal profesorem matematiky a deskriptivy. V roce 1874 nastoupil jako suplující profesor na německé zemské vyšší reálce v Jihlavě, kde působil jeden rok. V roce 1875 byl přeložen na německou zemskou vyšší reálku ve Znojmě, v jehož okolí objevil a popsal pravěká sídliště a pohřebiště z mladší doby kamenné a z doby hradištní. Roku 1878 nastoupil na německou reálku v Novém Jičíně. Tamní pobyt měl pro něho velký význam, neboť tam začal soustavně vědecky pracovat.

Od mládí pomáhal s vykopávkami lékaři MUDr. Jindřichu Wanklovi. Ve volném čase zkoumal jeskyně Šipka a Čertova díra u Štramberka, kde roku 1880 objevil neandrtálskou dětskou spodní čelist starou 50 tisíc let. Jak uvádí uznávaný brněnský badatel Karel Valoch „Maška pracoval ve Štramberku přesně a neobyčejně svědomitě“. Maška také psal vědecké články do moravských časopisů, ale nezřídka publikoval také v odborných vídeňských či berlínských periodicích. Knižně publikoval v roce 1887 prací Der diluviale Mensch in Mähren, ein Beitrag zur Urgeschichte Mährens. Maškův spis byl odborníky vysoce ceněn.

Od roku 1892 působil jako ředitel české reálky v Telči. V roce 1882 začal s průzkumem naleziště na Skalce u Předmostí nedaleko Přerova, kde o dvanáct let později objevil hromadný hrob pleistocenního člověka. Toto tábořiště se pokládá za jedno z nejdůležitějších a nejbohatších paleolitických stanic v Evropě. O velikosti naleziště svědčí také fakt, že jenom mamutích stoliček vykopal přes dva tisíce. Ohromné bylo také množství lidských výrobků, kamenných nástrojů zde bylo nalezeno více jak třicet tisíc. O výsledcích svého bádání uveřejňoval zprávy hlavně v Časopise muzejního spolku olomouckého. Roku 1895 své nálezy představil veřejnosti na úspěšné Národopisné výstavě v Praze. O svých nálezech publikoval v českých a cizích časopisech, zúčastňoval se mezinárodních konferencí, kde přednášel o svém výzkumu (např. Salcburk 1881, Heidelberg 1882, Graz 1888, Vídeň 1889, Krakov 1888, Moskva 1892, Praha 1895, Paříž 1900 atd.).

Maškův dům

Za Maškou přijížděli často odborníci světového jména. Během své třicetileté archeologické činnosti sebral na 200.000 předmětů, které přenechal Zemskému muzeu v Brně. Sbírka však byla během II. světové války zničena.

Maška byl za svého života členem významných vědeckých společností, např. České akademie pro vědy, slovesnost a umění v Praze, Královské české společnosti nauk v Praze, Muzea českých starožitností ve Vratislavi, Moravské musejní společnosti v Brně a Vlasteneckého musejního spolku v Olomouci a musejního spolku v Telči. Také blanenští radní si vzpomněli na jeho zásluhy a v dubnu 1905 ho jmenovali Čestným občanem města Blanska.

V roce 1915 se přestěhoval do Brna, kde byl jmenován přednostou geologicko-paleontologického oddělení Zemského muzea. V Brně také 6. února 1916 zemřel.

RNDr. Pavlína Lesová

 
Sdílet odkaz na: Facebook Twitter