Blanenský uličník – Bartošova
13. září 2012, historie, přečteno: 3569×
Bartošova ulice, na kterou navazuje ulice 9. května, dostala svůj název po Františku Bartošovi, který sice už dnes moc známou osobností není, nicméně získal dokonce čestné občanství městyse Blanska.
Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.
Působil jako pedagog, etnograf a filolog. Narodil se 16. března 1837 v Mladcové u Zlína. Pocházel z manželství Josefa Bartoše, hostinského v Mladcově, a Viktorie Vrlové, jejíž otec byl ve Zlíně kovářem.
Do školy začal František Bartoš docházet ve Zlíně, pak následovala německá škola v Olomouci, později pokračoval ve studiu na německém gymnáziu v Olomouci. Posléze šel do Vídně studovat na univerzitu klasickou filologii a také češtinu.
Bartošova ulice, rok 1977, archiv Muzea Blansko.
Po studiích se vrátil na rodnou Moravu a začal působit na různých místech jako středoškolský profesor, kdy vyučoval převážně latině, řečtině, němčině a dějepisu. Působil ve Strážnici, Olomouci, Těšíně, až nakonec zakotvil v Brně na 2. českém gymnáziu, jehož se stal v roce 1888 ředitelem. Zde působil až do roku 1898, kdy odešel na odpočinek.
Bartošovou sběratelskou zásluhou se nám dochovala většina moravských lidových písní, které jsou dnes považovány za základ písňového fondu.
Na svých cestách po Moravě navštěvoval sedláky, všímal si a sbíral zvláštnosti jazyka v jednotlivých oblastech a pozoroval také zvyky a obyčeje moravského lidu, kdy své poznatky shromáždil v několika knihách. Zajímaly ho lidové písně, pohádky, pověsti, básně a říkanky. V letech 1883-1884 získal studijní volno a od vesnice k vesnici shromažďoval materiál pro své knihy. František Bartoš sbíral svůj materiál dokonce i v okolí Blanska a Letovic.
Písně vydával v několika antologiích a ke čtvrté sbírce písní, která vyšla na přelomu let 1900 a 1901 a ve které nashromáždil na 2057 písní, napsal předmluvu Leoš Janáček. František Bartoš se velmi zabýval otázkou nářečí a stal se v této oblasti uznávaným odborníkem. Soustavný popis moravských nářečí podal v základních dílech Dialektologie moravská (I. díl 1886; II. díl 1895) a Dialektický slovník moravský (1906). Smysl našel František Bartoš také ve vydávání učebnic.
V roce 1890 byl jmenován řádným členem České akademie a v roce 1898 byl vyznamenán rytířským křížem Františka Josefa I.Po celý svůj život zůstal svobodný a ze svých prostředků podporoval řadu institucí i nemajetných studentů.
Jeho rozsáhlá literární činnost zasáhla do oblasti pedagogické, národopisné a filologické. František Bartoš zemřel 11. června roku 1906 ve své rodné vesnici.
Pavlína Lesová
Muzeum Blansko
Další články v kategorii „historie“
17. srpna 2024
Zlaté dno řemesel a živností v Blansku – Antonín Dobřický, Speciální závod kožešnický
27. července 2024
Zlaté dno řemesel a živností v Blansku – Mojmír Brajer, Řeznictví a uzenářství Blansko
23. června 2024
Zlaté dno řemesel a živností v Blansku – František Dobiášek, výroba razítek a gumových kancelářských potřeb
5. května 2024
Zlaté dno řemesel a živností v Blansku – Robert Sochor, továrna na elektrické měřicí přístroje
24. března 2024
Zlaté dno řemesel a živností v Blansku – Erich Roučka „Moravský Edison“
11. února 2024
Zlaté dno řemesel a živností v Blansku – K. & R. Ježek, veřejná obchodní společnost
7. ledna 2024
Zlaté dno řemesel a živností v Blansku – František Solanský, obchod smíšeným a střižním zbožím
17. prosince 2023
Zlaté dno řemesel a živností v Blansku – Petr Viewegh, módní závod Blansko
12. listopadu 2023
Zlaté dno řemesel a živností v Blansku – Josef Jalový, zednický mistr
8. října 2023
Zlaté dno řemesel a živností v Blansku – Josef Pernica, hostinská živnost