Péče o seniory nemusí být ve všech případech zárukou kvality

5. května 2013, zprávy z MěÚ, přečteno: 2898×

V poslední době stále častěji přicházejí na Odbor sociálních věcí Městského úřadu Blansko stížnosti adresované na neregistrovaná zařízení pro seniory, která od loňského roku začala na území okresu Blansko vyrůstat jako houby po dešti.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

Článek měl omezenou platnost.
Informace v něm uvedené nemusí být již aktuální.

Tato zařízení propagují svoje služby na základě reklamních propagačních letáků vylepených v supermarketech a na webových portálech. Kromě ubytování a stravy nabízí služby, které svým charakterem odpovídají péči definované zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, typu domov pro seniory, domov se zvláštním režimem (pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu; pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu; zprostředkování kontaktu se společenským prostředím; sociálně terapeutické činnosti; aktivizační činnosti; pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí). Některé jimi nabízené úkony mají charakter i zdravotních služeb.

Obcházení formálních náležitostí je pro tato zařízení finančně výhodné (nezavazující) a podnikatelský záměr není „brzděn“ plněním požadavků kvality, které musí splňovat každá registrovaná sociální služba. Tato zařízení nesplňují ani minimální zákonné požadavky z pohledu bezbariérovosti budov a hygienických norem. Vzhledem k tomu, že neregistrovaná zařízení nepodléhají odpovídající státní kontrole, nejsou nucena postupovat podle nařízení a standardů, které jsou pro ostatní registrované poskytovatele sociálních služeb závazné a inspekcí kontrolované.

Uživatelé neregistrovaných služeb a jejich blízcí jsou uváděni v omyl tím, že je zde nabízena odpovídající sociální a zdravotní péče. Nikdo ale zájemcům a uživatelům neřekne, že na nedostatky si následně fakticky není kde stěžovat. Vztah pečující – klient je nahrazen vztahem objednatel – poskytovatel, kdy objednatelem je třetí osoba, například příbuzný, který potřebuje mít seniora někde „rychle umístěného“, neboť na něho naléhá zdravotnické zařízení s tím, že uplynula jeho zákonná lhůta pro hospitalizaci a nemocný nemohoucí starý člověk musí být někam co nejdříve propuštěn.

Kam s ním, domů si ho vzít nemůžeme?

V této souvislosti upozorňujeme občany, aby si při výběru poskytovatele sociálních služeb nejprve prověřili, zda nabízená sociální služba splňuje kritéria kvality a zda má platnou registraci k poskytování služby. Pokud poskytovatel nemá oprávnění k poskytování zdravotních a sociálních služeb je ohroženo bezpečí a zdraví klienta. Poskytovatel k získání oprávnění (registrace) musí splňovat určité požadavky – personální, materiální a odborné. Služby klientům vyžadujícím pomoc a péči bez těchto kritérií nezaručují kvalitu, ani bezpečnost poskytované péče. Je třeba si uvědomit, že klienti, kteří se do těchto služeb dostávají, nejsou schopni sami na úroveň poskytované péče upozornit (jsou odkázaní na pomoc druhého, lidé se syndromem demence) a blízcí, kteří je tam v tísní dávají, si často nevědí rady se zajištěním péče. Jsou vděční za každou pomoc, kterou získají a ochotně zaplatí i vysoké sumy za pobyt.

Klienti v zařízeních jsou vystaveni i finančnímu riziku. Poskytovatel bez oprávnění nemůže oficiálně přijímat platby za služby, příspěvek na péči. Objevuje se „ tzv. kamuflování“. Personál vystupuje jako fiktivní asistent sociální péče (fyzická osoba, která neformálně poskytuje potřebnému klientovi péči). Občas se objeví i to, že klient (příjemce příspěvku na péči) po dohodě s osobou pečující (která však tuto roli neplní) uhradí služby neregistrovanému poskytovateli a tváří se nevědomky, že obchází zákon. Příjemce příspěvku na péči má totiž povinnost využívat příspěvek na zajištění potřebné pomoci osobou blízkou, asistentem sociální péče nebo poskytovatelem sociálních služeb, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb. Jestliže klient těmito penězi uhradí péči neregistrovaného zařízení, vystavuje se riziku, že mu bude výplata příspěvku zastavena. To mnozí uživatelé těchto služeb ani sami neví.

Ukazuje se, že neregistrovaní poskytovatelé neberou ohledy na finanční situaci klientů a negarantují jim žádný zůstatek z příjmu, jak stanoví zákon o sociálních službách pro uživatele domovů pro seniory či domovů se zvláštním režimem. Seniorovi tak nezůstává ani minimální částka pro osobní potřebu. Takové zařízení nedává žádné záruky zachování osobního statusu, jehož součástí je i finanční soběstačnost. Text předkládaných smluv nápadně připomíná smlouvu o poskytnutí sociální služby, jak ji v základních rysech předkládá zákon o sociálních službách. Za „služby“ poskytovatelé žádají úhradu, která odpovídá příspěvku na péči. Personál je přesvědčen o tom, že poskytuje dobrou službu, a to i navenek prezentuje. Je však třeba říci, že např. péče o klienty při postižení Alzheimerovou chorobou a demencí je velmi náročná a bez náležité odborné základny nelze dosáhnout dobré úrovně péče.

Co dělat, když nemám kam svého blízkého umístit a setkám se s nabídkou takového poskytovatele péče bez oprávnění?

Je důležité si informace o nabízené kvalitě osobně prověřit. Zajít na příslušný sociální odbor, který v rámci procesu komunitního plánování má přehled o poskytovaných sociálních službách na daném území, řídí a nastavuje ve spolupráci s krajským úřadem síť sociálních služeb.
Pokud není tato možnost, lze si informace ověřit nahlédnutím do Registru poskytovatelů sociálních služeb v ČR, který je veřejně přístupný na http://iregistr.mpsv.cz/sluzba/rozsirenevyhledavanisluzby/, nebo do Registru zdravotnických zařízení.

Není rozumné důvěřovat nabídkám, je třeba si zjistit reference na zařízení z důvěryhodných zdrojů. Ani osobní návštěva nemusí být přesvědčivá, po čase se otevřou problémy. Je důležité si řádně pročíst předloženou smlouvu a uvědomit si, že služba je postavena mimo oblast přímé státní kontroly, což s sebou nese velká rizika. V těchto situacích je třeba sledovat kvalitu péče a pokud se objeví problém, upozornit krajský úřad, veřejného ochránce práv, případně Ministerstvo práce a sociálních věcí a hledat regulérního registrovaného poskytovatele.

Při rozhodování o formě péče, před umístěním do sociální služby je vhodné se co nejvíce informovat a poradit se sociálními pracovníky, kteří umí najít řešení a pomoc. Prověří inzerovanou službu a poradí vám v možnostech řešení nepříznivých životních situací vás i osob blízkých.

 
Sdílet odkaz na: Facebook Twitter