Hybatelé blanenských dějin – Představitelé Blanska od roku 1849 – I. část

27. listopadu 2016, historie, přečteno: 1128×

Malí lidé tvoří velké dějiny malými činy. V rámci seriálu, připraveného Galerií a antikvariátem Jonáš Blansko, společně poznáme ty osobnosti, které tvořily dějiny Blanska. Seriál je připraven v rámci oslav 880 let od první zmínky o Blansku.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

Vydejte se s námi na toulky blanenskou minulostí a v pravidelném seriálu se seznamte s událostmi a významnými osobnostmi, které se nesmazatelně zapsaly do dějin našeho města.

České země, města i obce, od roku 1918 do roku 1992 jádro Československa a nyní České republiky, jsou nepochybně půvabným kouskem střední Evropy, bohužel však svojí geopolitickou polohou též oblastí exponovanou a v očích velmocí strategickou (světové války). Český kosočtverec – ono pomyslné srdce Evropy vklíněné mezi evropským západem a východem, severem a jihem – je pro náš národ domovem sice pěkným, ale občas rizikovým.

V současnosti se těšíme ze své svobody a samostatnosti. Ne vždy tomu tak bylo. Tyto hodnoty nám nejsou provždy dané a měli bychom je chránit. Velkou úlohu v místě našeho bydliště hrají obecní úřady a jejich představitelé.

V Česku je starosta jednočlenným orgánem obce, městské části nebo městského obvodu, který zastupuje navenek. Starostové jsou voleni do čela obcí bez zvláštního statusu i obcí se statusem městyse nebo města. Starosta musí být vždy občanem České republiky a volí jej zastupitelstvo, kterému se také za výkon své funkce zodpovídá, a zastupuje ho jeden, či více místostarostů. Ze své funkce je členem rady obce a zároveň stojí v čele obecního úřadu.

V čele blanenské radnice se od roku 1849 až do současnosti vystřídalo 26 představitelů. Jejich práce pro město je týmová, při které je jen velmi obtížné odlišit přínos jednotlivce. V následujících článcích přineseme základní přehled blanenských starostů a předsedů národního výboru od roku 1849 do roku 2016.

Starostové Blanska

ANTONÍN MATUŠKA (nar. 16.08.1809 v Blansku – † není známo)
starosta Blanska 1849–1855

Posledním blanenským rychtářem byl Karel Fentler. Po zrušení roboty si zvolili obyvatelé v roce 1849 starostu, jímž se stal Antonín Matuška, který spravoval obec s obecním výborem. V jeho volebním období byla dokončena výstavba nové železniční tratě Brno–Česká Třebová, což přispělo k rozvoji průmyslu a nárustu obyvatel. Z Blanska se stávalo průmyslové středisko. V řízení obce hrála také velkou úlohu skutečnost, že se teprve v mezích zákonného oprávnění učili zvolení občané vládnout.

JAN CHARVÁT (nar. 13.07.1814 v Blansku – † 21.12.1867 v Blansku)
starosta Blanska 1855–1867

V šedesátých letech došlo k dalšímu rozvoji samosprávy. Povolení svobody tisku a shromažďování se stalo i v Blansku podnětem k rozvinutí osvětové práce. Základnou uvědomění se staly četné spolky. Založen byl čtenářsko-pěvecký spolek spolek Rastislav, Občanská záložna, ...

VINCENC MATUŠKA (nar. 23.08.1822 v Blansku – † 06.12.1911 v Blansku)
starosta Blanska 1867–1888

Dochází k dalšímu rozvoji spolkové činnosti (Občanská beseda, čtenářko-vzdělávací spolek Bratrství, Okrašlovací spolek, Dobrovolný hasičský sbor). Otevřena byla obecní knihovna i první blanenská lékárna. V roce 1885 dochází k výstavbě nové budovy blanenské radnice.

ARNOŠT DVOŘÁK (nar. 10.12.1844 v Brně – † 11.02.1912 v Blansku)
starosta Blansko 1888–1903

Od roku 1894 se začalo postupně se značením ulic. Scházela kanalizace, chyběl vodovod. Kolem domů nebyly chodníky, komunikace nebyly dlážděné. Mosty přes Svitavu byly tři, a to u nádraží Macocha, na Staré Blansko a u Dolní lhoty, ale byly jen dřevěné a stále se musely opravovat. Došlo k vytvoření telefonního spojení ze státní centrály v Brně k zámku knížete Salma v Blansku. Zkolaudována je nová nemocnice a v roce 1897 nová školní budova na Školní, dnešní Seifertově ulici (dnes gymnázium). V této budově byla pětitřídní obecná chlapecká škola. Dochází k dalšímu rozvoji spolkové činnosti (Sokol, živnostenský spolek Blahobyt, hudební a pěvecký spolek Lumír, ...).

KAREL JEŽEK (nar. 11.02.1851 v Blansku – † 07.01.1919 v Praze)
starosta města Blanska 1903–1917

V roce 1905 je Blansko povýšeno na město (3 350 obyvatel a 417 domů). Otevřen je Dělnický dům (1908) a Katolický dům (1913). V roce 1905 veřejnost začíná využívat novou železniční zastávku Blansko-město. Blansko získává dominantu – správní budovu Ježkovy továrny (1910–1911). Je povolena měšťanská škola dívčí (1906), byla umístěna v budově původní obecní nemocnice (dnes Tiro Blansko, Havlíčkova ulice). Do provozu je v roce 1910 uvedena Obchodnická tiskárna v Blansku. Založena je Roučkova dílna ELEKTROMETR (1911) první svého druhu ve střední a východní Evropě.

JUDr. RUDOLF ŽÁK (nar. v r. 1866 ve Frenštátu pod Radhoštěm – † zem. v r. 1944 v Blansku)
starosta města Blanska 1917–1919

Pro obec pracoval plných 25 let, starostenský úřad vykonával ve velice těžkém období. Vrcholila I. světová válka, během které bylo z Blanska k vojsku povoláno přes 500 mužů. Velkou starostí města se kromě zásobování obyvatelstva potravinami stalo také řešení situace italských uprchlíků. V dívčí škole byl zřízen vojenský náhradní lazaret pro 40 mužů. V roce 1918 byla zamítnuta žádost blanenských žen a matek o zřízení mateřské školy.

JOSEF STAŘECKÝ (nar. 15.08.1877 v Blansku – † 04.06.1920 v Brně)
starosta města Blanska 1919–1920

15. a 16. 6. 1919 se konaly volby do obecních zastupitelstev v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. S převahou zvítězila Československá sociálně demokratická strana dělnická. První schůze blanenského zastupitelstva se konala v srpnu. Starosta Stařecký požadoval po svých spolupracovnících zodpovědnost vůči voličům, aby jednání jejich zástupců na radnici bylo kontrolovatelné. V roce 1920 je udělena licence pro blanenskou Družinu československých válečných poškozenců k tomu, aby ve městě zřídila kino. Kino – Bio válečných invalidů – bylo postaveno v letech 1920–1921.

RUDOLF MENCLER (nar. 26.03.1888 v Blansku – † 13.08.1962 ve Vranově)
starosta města Blanska 1920–1923

Byla oživena myšlenka stavby železnice Blansko–Vyškov. K realizici projektu však vlivem nadcházející hospodářské krize nedošlo. Velkou událostí se stala Krajinská výstava v Blansku od 8. do 25. července 1923. Uspořádaly ji Sdružené živnostenské a obchodní korporace v Blansku a okolí, zástupci učitelského sboru a Hospodářský spolek pro okres blanenský. Stala se úspěšnou přehlídkou umu blanenského řemesla a šikovnosti občanů.

JUDr. KAREL RODKOVSKÝ (nar. 30.07.1879 v Rájci nad Svitavou – † 15.03.1960 v Brně)
starosta města Blanska 1923–1939

Za starostování Karla Rodkovského prošlo Blansko řadou proměn. Postavena byla Sokolovna (1922–1923), nová budova měšťanských škol (1927–1928), otevřen byl nový hřbitov (1934), postavena byla nová pošta (1938–1939). Byl odkoupen hospodářský dvůr Salm-Reifferscheidů do majetku města (1933) . Ve městě došlo k budování kanalizace a městského vodovodu. K 1. září 1938 mělo Blansko 4 956 obyvatel, kteří s nejčernějšími obavami očekávali příští dny.

JUDr. JAN ŠPERLING (nar. 11.06.1903 v Brně – † 27.09.1983 v Přerově)
správní komisař města Blanska 1939–1945

Správu města převzal jako zaměstnanec Zemského úřadu v Brně po vyhlášení protektorátu Čechy a Morava. Byl velmi zdatným právníkem, ale především dobrým Čechem a poctivým, charakterním člověkem. I přes svou nelehkou úlohu se snažil občanům Blanska pomáhat. Válečné události přinesly pro Blansko materiální škody, mnohem těžší však byly ztráty na liských životech. Celkový počet obětí války mezi blanenskými občany přesáhl padesát osob. V roce 1945 má Blansko 4 579 obyvatel.

KAREL FIALA (nar. 17.10.1888 v Blansku – † 07.07.1966 v Brně)
předseda RNV, později MNV Blansko 1945–1947

Pro léta po roce 1945 byla typická snaha o co nejrychlejší obnovu hospodářského i společenského života. Blanenští občané se zapojili do odklízení poválečných škod, především obnovu blanenských školních budov, stavbu zničeních mostů a obnovu průmyslu.

LUDVÍK ŠOUPAL (nar. 18.08.1904 v Blansku – † 18.03.1976 v Blansku)
předseda MNV Blansko 1947–1950

Po sovobození zastával funkci místopředsedy Revolučního národního výboru a byla mu svěřena odpovědnost za bezpečnost města. Politické rozpory vyvrcholily v únoru 1948, kdy i v Blansku došlo k utvoření Akčního výboru Národní fronty a uchopení moci KSČ. V roce 1949 Blansko získalo statut okresního města.

VOJTĚCH KUDLA (nar. 11.09.1899 v Blansku – † v r. 1973 v Blansku)
předseda MNV Blansko 1950–1952

Dochází k rozvoji těžkého průmyslu, což pro Blansko znamenalo stálý příliv obyvatel dělnických profesí, pro které bylo zapotřebí vybudovat obydlí. V roce 1950 započala výstavba nového sídliště „U kamenného kříže“. V březnu 1950 došlo k založení Jednotného zemědělského družstva Blansko.

FRANTIŠEK NEDOMA (nar. 21.12.1910 v Dolní Lhotě – † 28.10.1991 v Blansku)
předseda MNV Blansko 1952–1964 (od roku 1960 MěstNV)

Toto období přináší našemu městu mnoho stavebních změn. Počátkem roku 1960 má Blansko deset tisíc obyvatel. Poprvé dle platných směrnic užívá město názvu „Městský národní výbor“. V lednu 1959 byla započata výstavba nové budovy Okresního národního výboru. Do užívání byl předán 30. října 1960. Došlo k muhutné výstavbě a bourání středu města. 1. června 1958 byla otevřena první blanenská samoobsluha. Postaveny jsou bytové jednotky na náměstí Míru, Stařeckého ulici a ulici Sadové. Stranou nezůstává ani úprava silnic a chodníků. Vydlážděny jsou chodníky na ulicích Hybešově, dnešní Svitavské, Brněnské, Křížkovského a chodník vedoucí přes park u kina. Dle dlouhodobého plánu dochází k další stavbě sportovišť – stavba stadionu Metry Blansko. Zahájena je i stavba učiliště ČKD Blansko. V roce 1961 je předána do užívání III. MŠ na bývalé Marxově ulici. Plánovaná přestavba středu města začíná nevídanou přestavbou (zaklenutí) potoka Palava. V roce 1961 dochází k znovuotevření hotelu Macocha, na náměstí Míru je otevřena prodejna tabáku, zeleniny, cukrárna a obnovena prodejna mléka. Hlavní činnost MěstNV je soustředěna především na bytovou výstavbu ve všech jejich formách.

PŘÍŠTĚ : Představitelé Blanska do roku 2016 – II. část

Použitá literatura : Představitelé města Blanska od roku 1849, Edice Blansko v historii, svazek 10. Vydalo Muzeum Blansko, 2005.
POLÁK, V.: Čtení o Blansku 1848–1945. Blansko, 1995, 140 s.

Pavel Svoboda
Galerie a antikvariát Jonáš

Redakce Zpravodaje města Blanska se obrací na čtenáře, zda nevlastní fotografie Antonína a Vincence Matuškových. Jejich podobenky v našem archivu chybí, rádi bychom je proto s laskavou pomocí občanů města doplnili. V případě, že byste mohli redakci tyto fotografie poskytnout ke zpracování, kontaktujte nás prosím na tel.: 516 412 155 nebo na e-mailu: zpravodaj@blansko.cz. Děkujeme.

 

Videožurnál

jsou ke zhlédnutí nové videopříspěvky

nejvíc se vám líbí

Videotext – textové zprávy po celý den na kanálu E8 v síti UPC.

Každý 2. a 3. víkend v měsíci vysíláme Videožurnál, v neděli po páteční tiskové konferenci vysíláme záznam tiskové konference.