Petra Reisiglová představuje odbor stavební úřad

13. února 2017, zprávy z MěÚ, přečteno: 2176×

Na základě připomínek z Otázek a odpovědí na blanenském webu se vracíme v rámci mini seriálu k průběžnému představení jednotlivých odborů Městského úřadu Blansko. Mnohé z nich jsou občanům velmi dobře známé, s jinými se setkávají méně. Některé situace z činnosti odboru stavební úřad přiblížila jeho vedoucí Petra Reisiglová.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

Paní inženýrko, odbor stavební úřad sice spadá pod Městský úřad Blansko, tedy místní samosprávu, nicméně zajišťuje výkon státní správy. Co taková kombinace znamená v praxi?

S městem velmi úzce spolupracujeme. Poskytujeme poradenství jednotlivým odborům, přičemž vycházíme z podkladů státní správy. Například v rámci oddělení územního plánování pracuje městský architekt, který zpracovává podklady pro odbor územního a investičního rozvoje, do rady nebo do zastupitelstva města. Jinak ale skutečně vykonáváme čistě státní správu.

Zmínila jste jedno z oddělení, které je součástí struktury odboru, a tím je oddělení územního plánování a regionálního rozvoje. Má tři samostatná pracoviště. Jaká je náplň jejich práce?

Pracoviště územního plánování pořizuje územně plánovací dokumentaci a spolupodílí se na shromažďování podkladů o stavu území v rámci ORP Blansko a záměrech jeho rozvoje, sleduje zájmy a cíle územního plánování. Pro území města Blanska plní, jak již bylo řečeno, funkci městského architekta. Pracoviště památkové péče pak zajišťuje výkon státní zprávy pro památky registrované v Ústředním seznamu kulturních památek ČR, vykonává také, kromě jiného, odborný dozor při restaurování a obnově památek, vede však i administrativu spojenou s dotačními tituly v této oblasti. Nejen že informuje vlastníky objektů, které by odpovídaly konkrétnímu zadání, pomáhá i s vyúčtováním dotace. Třetím pracovištěm je pak pracoviště GIS. To poskytuje informace týkající se digitálních podkladů pro územní plánování, tady ale musím zdůraznit, že pouze zpracovatelům územně plánovací dokumentace nebo obcím, ne však fyzickým osobám. Vytváří také interní i veřejně přístupné mapové služby, které jsou k dohledání na webových stránkách města, stejně jako územně analytické podklady včetně jejich aktualizací.

Činnost oddělení územního plánování a regionálního rozvoje by mohla být zásadně ovlivněna přijetím novely stavebního zákona. V jakém smyslu?

V tom smyslu, že se zásadně rozšíří jeho náplň. Oddělení by se totiž mělo stát nově dotčeným orgánem u vybraných staveb. To by v praxi znamenalo, že klienti si budou muset před podáním žádosti o umístění stavby opatřit kromě stanoviska např. hygieny, hasičů a odboru životního prostředí také stanovisko oddělení územního plánování. Kromě toho novelou stavebního zákona má dojít k velkému posunu pravomocí. Lidé se budou jen těžce orientovat v tom, zda jejich problém vyřeší obecný stavební úřad nebo úřad speciální. 

Věci, které nejsou až tak na očích veřejnosti, ale které v poslední době nabírají na významu, řeší oddělení administrativy. O co konkrétně jde?

Samozřejmě kromě vlastní administrativní agendy pro ostatní oddělení odboru provádí také archivaci spisových materiálů ke stavbám. Vaše otázka ale patrně mířila k zápisu referenčních údajů o stavebních objektech do nově zřízených systémů, kterými jsou Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN), konkrétně jeho podsystém ISUI (informační systém územní identifikace). Do nich se zapisují jednak stavby nové, častější je ale doplňování informací u staveb starších, mnohdy i odstraňování duplicitních údajů nebo chyb zjištěných při propojování různých systémů.

O jaké chyby se jedná a co to v důsledku přináší?

To je například duplicitní očíslování budov. Pokud na takovou chybu přijdeme, dojde k přečíslování objektu, to se v Blansku aktuálně děje například v případě některých garáží. Některá evidenční i popisná čísla, vydaná před dvaceti lety, se ruší úplně. Jde skutečně o sjednocení informací, které musí být totožné, jak u nás, tak na katastrálním úřadě, v rámci Integrovaného záchranného systému Jmk a podobně. Pokud dojde k požáru, přesná informace o všech možných vstupech do zasažené budovy může být naprosto klíčová.

Nejčastěji se občané města setkávají s oddělením stavebního řádu. Čím se zabývá?

To provádí již zmiňované číslování budov v Blansku a místních částech včetně případných přečíslování. Vykonává pravomoci obecného stavebního úřadu, řeší tedy umisťování, povolování a kolaudace staveb. Na toto oddělení se také obracejí lidé, kteří potřebují dodatečně povolit nepovolenou stavbu. Rozhoduje o odstranění staveb, provádí stavební dohled a podobně. Do jeho kompetencí spadá ale i nepopulární vyvlastnění, které není naštěstí až tak časté. Většinou jde o záležitosti ve věci veřejně prospěšných staveb. Zajišťuje také kontrolu standardu bydlení v jiném než obytném prostoru, například v rámci stavby pro individuální či rodinnou rekreaci, a to podle zákona o pomoci v hmotné nouzi. Jinými slovy řešíme, zda objekty, ve kterých lidé pobírající příspěvky v hmotné nouzi žijí, jsou skutečně obyvatelné.

Dostáváme se k poslednímu oddělení, kterým je oddělení silničního hospodářství...

To vykonává působnost speciálního stavebního úřadu ve věcech silnic II. a III. třídy, místních komunikací a veřejně přístupných komunikací, stanovuje dopravní značení komunikací, uzavírky, objížďky silnic, povoluje zvláštní užívání silnic v případě mimořádných akcí a je také správcem místního poplatku za užívání veřejného prostranství.

Za rozhovor poděkovala Jana Franchi