Blansko a jeho proměny – továrna v Bezručově ulici

2. května 2021, historie, přečteno: 2538×

Podnik založil v druhé polovině 19. století Karel Mayer a v roce 1869 jej zaregistroval pod názvem Carl Mayer. Původní výrobu hliněného nádobí a dýmek „gypsonek“ v budově na dnešní Bezručově ulici rozšířil o výrobu kachlových kamen v nově postavených provozech ve Sloupečníku (Kamnárna). Po válce v roce 1945 byla na firmu uvalena národní správa a ta byla znárodněna a začleněna do národního podniku Moravské závody kaolinové a hlinné, n.p. se sídlem v Blansku.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

Od roku 1946 v bývalé Mayerově továrně (dnes budova VZP Blansko) působila až do roku 1980 Slévárna barevných kovů. V ní rozvíjel tradici uměleckého slévání Josef Jakubec. V roce 1958 byla slévárna začleněna do svazku Ústředí uměleckých řemesel a dostala název Kovolitecká huť ÚUŘ a Josef Jakubec byl pověřen jejím vedením. Vznikala zde celá řada plaket, pamětních desek, medailí, komorních i monumentálních sochařských děl předních československých umělců.

Někdejší továrnu zachytil na svém obraze malíř Zdeněk Táborský. FOTO: Michal Záboj

V počátcích kolektivizace zemědělství bylo také v Blansku ustaveno tzv. strojní družstvo, které začalo hospodařit na konfiskátu německé firmy Arnošt Konečný, dříve Mayer, továrna na šamotové výrobky (dnes budova VZP Blansko). Sem přišly zabavené zemědělské stroje a družstvo je půjčovalo za poplatek zemědělcům. Součástí strojního družstva byla také opravna těchto strojů a jejich údržba. Družstvo přibíralo nové členy a stalo se družstvem kovozemědělců a malozemědělců s cílem agitace pro vstup do JZD.

FOTOGALERIE
Blansko a jeho proměny – továrna v Bezručově ulici
Blansko a jeho proměny - továrna v Bezručově ulici

Historický pohled na továrnu v Bezručově ulici z roku 1976. FOTO: archiv Pavla Svobody

Celkem fotografií:  4

Po asanaci celého objektu v 80. letech 20. století zde měl vzniknout obchodní dům Magnum. Stavba byla budována od roku 1992 a podle vzhledu, jak po náletu, se jí přezdívalo „Hirošima“. Rozestavěnou ji zakoupila a stavbu dokončila Všeobecná zdravotní pojišťovna. Ta ji pro veřejnost otevřela 30. srpna 1999.

Pavel Svoboda

Blanenský malíř Zdeněk Táborský na svých obrazech před lety zachytil řadu míst ve městě. Některé z nich zveřejňujeme v našem seriálu a přidáváme k nim současnou podobu. Ve dvacátém druhém díle přinášíme pohled na bývalou továrnu v Bezručově ulici. Za spolupráci děkujeme dědicům Zdeňka Táborského, Galerii města Blanska a znalci blanenské historie Pavlu Svobodovi.

 

   vložil: Michal Záboj, redaktor / tiskové oddělení