Nový seriál znalce blanenské historie Pavla Svobody: Zlaté dno řemesel a živností v Blansku

Předkládám vám medailonky živnostníků a jejich živností při plném vědomí toho, že nejsou zdaleka dokonalé, jsou samozřejmě subjektivní a nezachycují jistě bohatost životů a lidského úsilí uvedených osobností. Přesto se domnívám, že oni jsou především nedílnou součástí „Blanska zmizelého“, protože aktivně spoluvytvářeli klima a dějiny našeho města a činně napomáhali jeho rozvoji. Šlo skutečně o Blanenšťáky srdcem, kteří měli naše město rádi a byli tak opravdovými blanenskými patrioty.

Charvátova mydlárna stávala v dnešní Smetanově ulici. FOTO: archiv Pavla Svobody

Ve druhé polovině 13. století vznikají cechovní organizace jako ochrana místního trhu a jeho regulace. Tyto zanikají v roce 1859, kdy byly nahrazeny řádem živnostenským vydaným 1. května 1860. Pozoruhodné na něm bylo, že po několika novelách – které svým počtem nepřesáhly zdaleka počet novel současného živnostenského zákona vydaného po listopadu 1989 – byl tento císařský patent platný až do vydání Zákoníku práce v roce 1965.

Po únoru 1948 byly postupně živnosti a obchody rušeny a konfiskovány jejich původním majitelům. Postupně se staly součástí velkých národních podniků nebo družstev a zbývající byly včleněny počátkem 50. let 20. století do podniků místního hospodářství. Ke konečné likvidaci živností a soukromého podnikání přispěl zákaz zadávání prací soukromému sektoru, vydaný Ministerstvem pro místní hospodářství v roce 1957. Současně zanikla většina svobodných povolání.

F. & J. Charvát, Mydlárna Blansko

(výroba mýdla a chemicko-technických výrobků)

O Charvátově blanenské mydlárně platilo příslovečné: Nejen řemeslo se dědí z otce na syna, dědí se i pracovitost, odvaha a zaujetí pro věc.

Již před rokem 1840 provozuje živnost mydlářskou praděd posledního majitele mydlárny Emanuel Charvát. V živnosti mydlářské pokračují přes 100 let tři generace jeho potomků dědících tuto mydlárnu.

Firmu zvelebil syn Jan Charvát, který byl po řadu let členem výboru Společenstva živností svobodných a koncesovaných v Blansku, stejně jako jeho syn František Charvát, který se pak zasloužil o značné rozšíření podniku. Poslední majitel Jaroslav Charvát získal cenné zkušenosti doma i za hranicemi.

Charvátova mydlárna stávala v dnešní Smetanově ulici. FOTO: archiv Pavla Svobody

Firma působící pod názvem F. & J. Charvát dosáhla úspěchu a nesporného významu poctivou prací, spolehlivým jednáním a zajištěním kvalitního zboží svým obchodním přátelům a odběratelům.

Základem výroby bylo hlavně mýdlo jádrové, terpentýnové, mýdlo toaletní a holící, dále prášky na praní, vločky a jiné chemicko-technické výrobky. Do rukou spokojených zákazníků se dostávají výrobky pod názvy „jádrové mýdlo Charvát, kokosové mýdlo Macocha, toaletní mýdlo květinové Jacha (Jaroslav Charvát), bělící soda značky Kras“ a jiné.

Prezidiální výbor Obchodní a živnostenské komory v Brně výnosem číslo 1862 ze dne 3. května 1941 udělil firmě stříbrnou komorní medaili a veliký čestný diplom za věrnost k zaměstnání předků.

Literatura: Josef Čech: Dějiny města Blanska, Blansko, 1905, 120 s.

Kolektiv autorů: K padesátému výročí trvání Společenstva živností svobodných a koncesovaných v Blansku, Blansko, 1935, 70 s.

Pavel Svoboda

   vložil: Michal Záboj, redaktor / odbor vnějších vztahů