Zlaté dno řemesel a živností v Blansku – Sdružené šamotárny a hlinné doly, Antonín Sedlák a spol.

17. dubna 2022, historie, přečteno: 1914×

Značný význam pro zpracování průmyslové hlíny vyskytující se v našem okolí měla firma Sdružené šamotárny a hlinné doly, Antonín Sedlák a spol., Blansko. Firma byla založena v roce 1902 majitelem  Antonínem Sedlákem, který již od roku 1869 začal s dolováním a prodejem ohnivzdorných hlin na svých pozemcích v Rudici a později na najmutých pozemcích Liechtensteinských.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

V roce 1880 dal základ k tovární výrobě šamotového zboží stavbou dílny v Lažánkách. V roce 1902 byli do firmy přijati jeho synové Josef a Antonín a továrna byla značně zvětšena zakoupením šamotové továrny velkostatkáře Salma v Arnoštově údolí a nájmem jeho rozsáhlých hlinných a pískových dolů v Rudici.

Vpravo na pohlednici dům velkozávodů firmy Antonína Sedláka. FOTO: archiv Pavla Svobody

V roce 1914 měla firma asi 220 lidí, z nichž polovina byla zaměstnána při těžbě hlin a polovina v továrně. Od roku 1920 měla firma 300 dělníků, vedle vodního pohonu strojů se podnik ve dvacátých letech 20. století elektrifikoval. Celé období se zabývala dolováním a prodejem ohnivzdorných hlin, formovacích písků, surového kaolinu, malířských hlin, výrobou zboží šamotového a kamnářského. Provozovala doly v Rudici a ve Velkých Opatovicích a továrnu na šamotové a kamnářské zboží v Lažánkách a v Olomučanech – Arnoštově údolí.

FOTOGALERIE
Zlaté dno řemesel a živností v Blansku – Sdružené šamotárny a hlinné doly, Antonín Sedlák a spol.

Dobová reklama firmy. FOTO: archiv Pavla Svobody

Celkem fotografií:  4

Ústřední kancelář velkozávodů firmy Antonín Sedlák byla v Blansku na dnešní ulici Komenského v parčíku za zastávkou vlaků Blansko město (dnes již tato budova neexistuje). Antonín Sedlák se již v roce 1896 obrátil na obecní úřad v Blansku ohledně zřízení telefonního spojení své  šamotové továrny v Lažánkách se svojí kanceláří v Blansku. Sedlákovu žádost vyřídilo obecní představenstvo kladně. Do roku 1912 měla firma telefonní číslo 2 a byla napojena na blanenskou telefonní ústřednu.

Po válce v roce 1945 byla na firmu uvalena národní správa a poté byla znárodněna a začleněna do národního podniku Moravské závody kaolinové a hlinné, n.p. se sídlem v Blansku.

Literatura:  Výstavní katalog krajinské průmyslové a hospodářské výstavy v Blansku na Moravě, Blansko,  1923, s.32 

Grolich, Vratislav: Průmysl v Blansku v letech 1905 – 1945. Sborník muzea Blansko ´95, s. 12 – 19

Polák, Vladimír: Čtení o Blansku 1848 – 1945, Blansko, 1995. s. 139.

Pavel Svoboda

 

   vložil: Michal Záboj, redaktor / tiskové oddělení