Zlaté dno řemesel s živností v Blansku – Mikuláš Matula a Miroslav Matula, stavitelé

1. května 2023, historie, přečteno: 1052×

K významným osobnostem našeho města patří bezesporu stavitel Mikuláš Matula a jeho syn Miroslav, rovněž stavitel. Jejich zásluhou se může Blansko pyšnit několika významnými stavbami.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

Mikuláš Matula se narodil 6. prosince 1876 v Rychalticích. Oženil se s dcerou obchodníka ve Vsetíně Annou Škývarovou. Kolem roku 1900 postavil pro svoji rodinu v Blansku v místech na dnešní ulici Bezručova (dříve Nová č. 560) secesní dům. A zde také založil svoji stavební firmu.

Dobová propagace firmy. FOTO: archiv Pavla Svobody

V letech 1908 až 1914 byl starostou jednoty Sokola v Blansku. Jako stavitel i starosta Sokola          v Blansku navrhl v roce 1918 pro město sokolovnu, která měla stát na ulici Smetanova, naproti bývalé poště. To se neuskutečnilo. Mezi jeho významné stavby patří budova nádraží v Blansku, nádraží Bílovice nad Svitavou a rodinné domy v Blansku a okolí.

V roce 1914 vypukla první světová válka a Mikuláš Matula musel narukovat. Věřil, že válka bude krátká a slavná. První světová válka se však nakonec stala dlouhým, krutým střetnutím, které prověřilo hranice lidské odolnosti až po samu mez. Mikuláš Matula se z první světové války již nevrátil. Zemřel ve Vídni a pohřben je ve Vídeňském Novém městě.

Firmu vedla vdova Anna Matulová se čtyřmi sirotky až do roku 1926, kdy ji převzal nejstarší syn Miroslav Matula. Do této doby byly všechny započaté rodinné domy firmou dokončeny.

Miroslav Matula se narodil 12. února 1907 v rodném domě v Blansku na ulici Nová 560 (Bezručova 5). V roce 1926 ukončil stavitelskou školu v Brně a začal okamžitě v tomto oboru pracovat. Staví rodinné domy v Blansku (dům MVDr. Hlaváče – Dvorská ulice, vila Uličných – ulice Bezručova), domy v Bílovicích nad Svitavou, rodinné domy Kuřim – Podlesí. Jako stavitel se podílí na významných stavbách v Blansku: nadstavba dnešního gymnázia Seifertova ulice 13, sportovní hala Mlýnská 19, přestavba Sociálního domu v Blansku, dnešní Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje – územní pracoviště Blansko, Mlýnská 2. Před druhou světovou válkou postavil rodinný dům učitele Karla Švédy, ulice Příční 3, kde žije dcera stavitele Dana Matulová – Svobodová. Měl osvědčení a působil jako soudní znalec – odhadce nemovitostí.

FOTOGALERIE
Zlaté dno řemesel s živností v Blansku – Mikuláš Matula a Miroslav Matula, stavitelé

Matulův dům na rohu ulic Mlýnská a Bezručova. FOTO: archiv Pavla Svobody

Celkem fotografií:  4

Miroslav Matula byl v Blansku činným i ve sportovním životě. Zasloužil se spolu se stavitelem Jalovým o vybudování nových tenisových kurtů pro širokou veřejnost. V roce 1929 se stal členem výboru Atletického fotbalového klubu, finančně podporoval oddíl rohování (boxu). Od roku 1931 byl členem oddílu tenisu, který aktivně hrál. Sportovnímu dění v Blansku zůstal věrný celý život. Ještě v 60. letech 20. století byl členem výboru TJ Spartak Metra Blansko.

Oba stavitelé měli velice lidský přístup, posečkali méně majetným lidem se splácením provedených staveb. Před rokem 1948 byla část jejich domu na dnešní Bezručově ulici zabavena a použita pro kanceláře Geodézie Blansko. V roce 1968 byl pod nátlakem krásný renesanční dům prodán a ustoupil bytové zástavbě (dnes bytový dům Bezručova 5). Stavební firma byla znárodněna Vyhláškou ministra techniky ze dne 25. října 1948 o znárodnění stavebních podniků podle zákona č. 121/1948 Sb.

Miroslav Matula dožil bez milovaného Blanska, pro které tolik udělal v Brně, kde v roce 1977 zemřel.

Pavel Svoboda

 

   vložil: Michal Záboj, redaktor / tiskové oddělení