Dávky sociální péče z titulu sociální potřebnosti

S účinností od 1. 10. 2003 se zvyšují částky životního minima potřebné k zajištění výživy a ostatních osobních potřeb u osob, jejichž zdravotní stav vyžaduje dle doporučení odborného lékaře zvýšené náklady na dietní stravování (zákon č. 280/2003 Sb. a vyhláška č. 280/2003 Sb.).
Zvyšující částky jsou diferencovány podle jednotlivých typů diet:

• u diety nízkobílkovinné — o 650 Kč
• u diety při dialýze — o 650 Kč
• u diety pankreatické — o 700 Kč
• u diety nízkocholesterolové při hypercholesterolemii a hyperlipoproteinemii — o 700 Kč
• u diety diabetické — o 800 Kč
• u diety při onemocnění celiakií a fenylketonurií — o 1.800 Kč

Ve specifických případech zvýšených nákladů na dietní stravování se zvyšuje částka na osobní potřeby o částku odpovídající typu výše uvedené diety, se kterou je taková dieta podle vyjádření odborného lékaře z hlediska typu onemocnění srovnatelná.
Podle předchozí právní úpravy se u těchto osob počítalo s jednotným zvýšením o 600 Kč.

S účinností od 1. 1. 2004 dochází k následujícím změnám (zákon č. 422/2003 Sb.):
Občan se považuje za sociálně potřebného, jestliže jeho příjem nedosahuje částek životního minima a nemůže si tento příjem zvýšit vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním.

Zvýšení příjmu vlastním přičiněním se rozumí zvýšení příjmu:

• vlastní prací
• řádným uplatněním zákonných nároků a pohledávek, zejména nároku na dávky nemocenského a důchodového pojištění, dávky státní sociální podpory, výživné a příspěvek na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matce, uplatněním nároků z pracovních nebo obdobných vztahů.
• prodejem nebo jiným využitím vlastního majetku (zákon stanoví, kdy se splnění podmínky spočívající v prodeji nebo jiném využití vlastního majetku nevyžaduje)

Z výše uvedeného vyplývá, že pokud má občan možnost zvýšit si příjem vlastním přičiněním a neučiní tak, nebude uznán za sociálně potřebného a dávka sociální péče nemůže být přiznána. Důležité je, že možnosti zvýšení příjmu vlastním přičiněním se zkoumají nejen u žadatele o dávku, ale též u osob s ním společně posuzovaných.

Do posuzování sociální potřebnosti se přesouvá, zda byly uplatněny všechny zákonné nároky. Občan nebude uznán za sociálně potřebného, pokud ve stanovené lhůtě neuplatní své zákonné nároky a pohledávky (jde např. o podání návrhu soudu na určení výživného...).
Podle předchozí právní úpravy se pouze při stanovení výše dávky přihlíželo, zda občan pro zabezpečení svých životních potřeb uplatnil zákonné nároky.

U občana, který má příjem z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti se za příjem z této činnosti považuje měsíčně nejméně částka ve výši 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství vyhlášené Českým statistickým úřadem ze předchozí kalendářní rok. Pro období od 1. 1. 2004 do 30. 6. 2004 se za příjem z této činnosti považuje pro účely posouzení sociální potřebnosti a stanovení výše dávky sociální péče nejméně částka 7.800 Kč měsíčně.
Podle předchozí právní úpravy se za příjem z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti považovala měsíčně nejméně částka 4.100 Kč (životní minimum jednotlivce).

Za sociálně potřebného se nepovažuje rodič, který neplní povinnosti zákonného zástupce nezaopatřeného dítěte spojené s řádným plněním povinné školní docházky, pokud dítě je pro účely sociální potřebnosti společně posuzovanou osobou. Cílem tohoto opatření je zabránění budoucímu sociálnímu vyloučení nezaopatřených dětí, ke kterému by mohlo dojít v souvislosti s neukončením povinné školní docházky, popřípadě se získáním nižší kvalifikace v důsledku horších školních výsledků způsobených absencí a řádným neplněním povinné školní docházky. V důsledku toto ustanovení znamená, že rodina s nezaopatřeným dítětem, které bez omluvy nedochází pravidelně do školy, nebude uznána sociálně potřebnou v případě 10 a více neomluvených hodin v měsíci.
Podmínka sociální potřebnosti, zaměřená na rodiče, kteří řádně neplní povinnosti zákonného zástupce nezaopatřeného dítěte se stanovuje nově. Podle předchozí právní úpravy nebyla tato podmínka stanovena.

Občan vedený v evidenci uchazečů o zaměstnání se nepovažuje za sociálně potřebného, pokud neprojevuje snahu zabezpečit si zvýšení příjmu vlastní prací. Doklad o vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadu práce není pro účely posouzení sociální potřebnosti jediným dostačujícím dokladem o prokázání snahy zvýšení příjmu vlastní prací. Správní orgán je povinen zkoumat vlastní aktivní kroky občana k získání zaměstnání a občan je povinen prokázat i plnění této podmínky.
Tato podmínka sociální potřebnosti nebyla podle předchozí právní úpravy stanovena.

Žadatel o dávku sociální péče nebo příjemce dávky sociální péče je povinen osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu, dát písemně souhlas k ověření těchto skutečností a na výzvu se osobně dostavit k příslušnému orgánu, nebrání-li tomu těžko překonatelné překážky, zejména zdravotní stav. Tato povinnost platí obdobně pro společně posuzované osoby.

Nesplní-li žadatel o dávku, příjemce dávky nebo společně posuzovaná osoba ve stanovené lhůtě výše uvedené povinnosti, může být po předchozím upozornění žádost o dávku sociální péče zamítnuta, výplata dávky sociální péče zastavena nebo dávka sociální péče odejmuta.

Povinnost občana spolupracovat s příslušným orgánem sociálního zabezpečení a v návaznosti na neplnění této povinnosti i příslušné sankce jsou v zákoně o sociální potřebnosti stanoveny nově. Podle předchozí právní úpravy výše uvedené povinnosti a sankce nebyly stanoveny.

V souvislosti se změnou zákona o sociální potřebnosti je odbor sociálních věcí povinen posoudit nárok na dávku a její výši u všech vyplácených dávek sociální péče nejpozději do 30. 6. 2004.