Občan a mimořádné situace – díl sedmý: Povodně a ochrana před nimi

9. srpna 2004, zprávy z MěÚ, přečteno: 6129×

Přírodní katastrofy z let 1997 a 2002, které zasáhly Českou republiku, mimo jiné způsobily, že pod pojmem krizová situace nebo nevojenské ohrožení obyvatelstva si drtivá většina občanů představí právě povodně. Dlužno dodat, že právem.

Tento článek byl vydán před více jak rokem.
Informace v něm již nemusí být aktuální.

Žádná jiná živelní pohroma ani průmyslová havárie u nás v posledních letech nezpůsobila takové materiální škody, nevyžádala si tolik obětí a nezasáhla tak dramaticky do života mnoha tisíc lidí. Bohužel se nedá předpokládat, že si tím naše republika již svou „porci smůly“ nadlouho dopředu vybrala a další podobné události se jí vyhnou.

Právě naopak. Ráz naší na řeky bohaté krajiny, spojený s dědictvím dlouholetých necitlivých zásahů člověka do přírody a v neposlední řadě i klimatické změny, které nyní postihují celou Evropu, nám zřejmě i v budoucnu způsobí nemálo starostí s lokálními, ale i většími záplavami a bojem proti nim. V zásadě rozlišujeme tři druhy povodní:

  • Přívalovou povodeň
  • Povodeň způsobenou velkým vzestupem hladin vodních toků (např. po vytrvalých deštích)
  • Povodeň spojenou s narušením hráze vodního díla (tzv. „zvláštní povodeň“)

S prvním a druhým typem se již setkalo i Blanensko. Záplavy v červenci 1997 byly téměř klasickým příkladem povodně způsobené vzestupem hladin toků po dlouhotrvajících deštích. K vzestupu hladiny řeky Svitavy tehdy ale docházelo postupně a díky tomu bylo možno předem učinit alespoň určitá opatření k ochraně osob a majetku.

Naproti tomu na přívalovou povodeň, jakou zažila Olešnice a okolí v létě 2002 a Sloup v květnu 2003, nebylo prakticky možno předem zareagovat, neboť přesné místo, kde dojde k náhlé průtrži bouřkových mračen, při níž stálá koryta vodních toků nestačí zadržet a rychle odvést velké množství spadlých srážek, nelze s dostatečným předstihem určit ani za pomoci moderní meteorologické techniky.

V těchto případech proto vydává Český hydrometeorologický ústav pro veřejnost alespoň předběžná varování před možným výskytem přívalových srážek v některých částech našeho území (lze je spolu s dalšími informacemi o aktuální povětrnostní situaci v ČR nalézt například na internetové stránce www.chmi.cz).

K nejzávažnějšímu ohrožení obyvatelstva by samozřejmě došlo v případě vzniku třetího typu povodní — tedy při narušení hrází vodních děl. K takovému narušení může dojít jak násilnou cestou (zásah hráze jadernou zbraní, teroristický útok), tak i třeba při tzv. přelití hráze po velkém vzestupu hladiny vody, kdy může nastat jev zvaný „překlopení hráze“.

Přestože pravděpodobnost naplnění takovéhoto katastrofického scénáře je opravdu velmi malá, musí i Blansko s tímto typem ohrožení v rámci příprav na řešení krizových situací počítat, neboť narušení hrází vodních děl Letovice a Boskovice by způsobilo v Blansku mnohem větší záplavy, než jaké si pamatujeme z již zmíněného devadesátého sedmého roku. Obsáhlému tématu protipovodňového plánování a některým metodám ochrany území před velkou vodou se však budeme věnovat až v příštím díle seriálu.

(Příště: Povodně a ochrana před nimi — pokračování.)

Mgr. Jiří Kučera
tajemník bezpečnostní rady Města Blansko

 
Sdílet odkaz na: Facebook Twitter