Archiv článků
   v roce 2004

Kategorie: historie  

 


Blahoslavený Karel Habsburský

V neděli 3. října 2004 papež Jan Pavel II. v Římě blahoslavil posledního rakouského císaře Karla Habsburského. Toto blahořečení se setkalo s rozpornými reakcemi, a to jak v Rakousku, kde je habsburská otázka dodnes živá, tak v menší míře i v našich médiích. Vzhledem k tomu, že Karel nebyl jen rakouským císařem a uherským králem, ale i posledním českým králem (i když vládl jen dva roky, během nichž k jeho české korunovaci nedošlo), zaslouží si jistě čtenáři bližší seznámení s jeho osobností. Má to smysl i proto, že širší veřejnosti je císař Karel mnohem méně znám než jeho předchůdce František Josef I., který panoval zemím habsburské monarchie po celých 68 let.




Karel Absolon a Moravský Kras – část 5. – záhady podzemní Punkvy

Zatímco spojení dna Macochy s údolím Punkvy suchou cestou bylo po letech práce r. 1914 nalezeno, ukázalo se prozkoumání vodní cesty po Punkvě oříškem ještě mnohem obtížnějším. Projekt dosažení Macochy po Punkvě byl aktuální i kvůli stále rostoucímu turistickému ruchu, díky němuž nabyl i nezanedbatelný ekonomický význam.


Karel Absolon a Moravský Kras – část 4. – za tajemstvím Macochy

Hlavní pozornost Karla Absolona poutala propast Macocha, již považoval za klíč k odhalení tajemství ponorné říčky Punkvy. Macocha, jakožto nejnápadnější krasový útvar v Moravském krasu, byla již před jeho výzkumy cílem mnoha badatelů.


Karel Absolon a Moravský Kras – část 3. – výzkumy v Císařské a Kateřinské jeskyni

Prof. Karla Absolona proslavila hlavně jeho objevitelská činnost v oblasti Macochy, která měla za následek částečné odhalení tajemství podzemní Punkvy. Bezprostřední okolí Macochy však, jak ukázaly i předchozí dva články, zdaleka nebylo jediným objektem Absolonova zájmu. Karel Absolon totiž během svého mnohaletého působení v Moravském krasu prozkoumal a zmapoval většinu tehdy známých jeskyní v tomto území. Z řady menších výzkumů, jež zde podnikl, stojí za zmínku např. jeho explorace v Císařské a Kateřinské jeskyni, které přinesly zajímavé výsledky.


Karel Absolon a Moravský Kras – část 2. – výzkumy na Holštejnsku

Holštejnskou kotlinu označil Karel Absolon ve svém stěžejním díle Moravský kras za svůj „nejzamilovanější kout Moravského krasu“. V téže knize napsal, že ani v zahraničí nepoznal tak typický příklad poloslepého krasového údolí, jako je Holštejnská kotlina.


Karel Absolon a Moravský Kras – část 1. – výzkumy ve sloupských jeskyních

Ve Zpravodaji města Blanska vycházel cyklus článků o významných objevitelských osobnostech Moravského krasu. Jedním z nich byl i cyklus věnovaný osobnosti prof. Karla Absolona, jehož průzkumná činnost znamenala významný přelom ve snahách o odhalení tajemství jeskynních systémů Moravského krasu.


Obrazy dětí rodiny Salm-Reifferscheidt

V aukčním katalogu pražské síně Dorotheum se v září 2003 objevila kolekce obrazů, pocházejících zřejmě z majetku rodiny Salm-Reifferscheidt. Muzeum Blansko se zúčastnilo 4. 10. 2003 dražby, kterou Dorotheum pořádalo v pražském hotelu Rennaissance, a podařilo se mu z této kolekce vydražit tři portréty dětí.